Britská centrální banka ponechala ve čtvrtek svou základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Trhy přitom všeobecně očekávaly, že banka sazbu poprvé po sedmi letech sníží, aby pomohla zmírnit dopady, které má na tamní ekonomiku výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie.
Bank of England drží svou hlavní sazbu na 0,5 procenta od března 2009, kdy Británie odvracela negativní dopady světové finanční krize. Guvernér centrální banky Mark Carney však před dvěma týdny řekl, že banka během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky se po červnovém referendu o EU zhoršily.
Carney dal ale také najevo, že kvůli možnému dopadu na banky sídlící v Británii prudké snížení výpůjčních nákladů nepodporuje. Uvedl také, že nechce jít ve šlépějích centrálních bank v eurozóně a Japonsku, které zavedly záporné úrokové sazby.
Centrální banka má zatím jen málo takzvaných tvrdých dat, která by dokazovala, jak silně výsledek referenda druhou největší ekonomiku EU zasáhl. Nový britský ministr financí Philip Hammond dnes odmítl nutnost zavést nouzový rozpočet. Prohlásil, že je rozhodnut učinit vše k tomu, aby ekonomiku stabilizoval, podrobnosti ale neuvedl.
Před referendem se všeobecně očekávalo, že centrální banka přikročí v závěru letošního nebo počátkem roku příštího ke zvýšení sazeb, a bude tak následovat obdobný krok americké centrální banky (Fed).
Většina ekonomů v průzkumu agentury Reuters předpokládala, že banka ve čtvrtek sníží hlavní sazbu o polovinu na 0,25 procenta a na příštím jednání za zhruba tři týdny zřejmě obnoví rozsáhlý program nákupů dluhopisů. Tento krok očekávají i analytici. „Kvůli rizikům zpomalení ekonomické aktivity, pravděpodobného poklesu investic a výrazným pohybům na finančních trzích by měla britská centrální banka snížit svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na historické minimum 0,25 procenta,“ říká ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky Marek Dřímal.
Britská libra, která před oznámením banky všeobecně zpevňovala, se po rozhodnutí měnového výboru vydala prudce vzhůru a zpevnila k dolaru o více než dvě procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce června. Růst později zmírnila, zpevnění kurzu však stále činilo asi 1,3 procenta.
„Libra by se však měla navzdory čtvrtečnímu posílení během dalších měsíců ztrácet. Její kurz proti dolaru by se měl ke konci roku dostat až k úrovni 1,26. Zároveň však očekáváme oslabení eura vůči dolaru a s tím i koruny,“ konstatuje Dřímal. A dodává, že hodnota libry by se v eurovém i korunovém vyjádření už do konce roku neměla zásadně měnit.
