Britská centrální banka nečekaně nechala úrokové sazby beze změn

Britská centrální banka ponechala ve čtvrtek svou základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Trhy přitom všeobecně očekávaly, že banka sazbu poprvé po sedmi letech sníží, aby pomohla zmírnit dopady, které má na tamní ekonomiku výsledek referenda o vystoupení Británie z Evropské unie.

Bank of England drží svou hlavní sazbu na 0,5 procenta od března 2009, kdy Británie odvracela negativní dopady světové finanční krize. Guvernér centrální banky Mark Carney však před dvěma týdny řekl, že banka během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky se po červnovém referendu o EU zhoršily.

Carney dal ale také najevo, že kvůli možnému dopadu na banky sídlící v Británii prudké snížení výpůjčních nákladů nepodporuje. Uvedl také, že nechce jít ve šlépějích centrálních bank v eurozóně a Japonsku, které zavedly záporné úrokové sazby.

Centrální banka má zatím jen málo takzvaných tvrdých dat, která by dokazovala, jak silně výsledek referenda druhou největší ekonomiku EU zasáhl. Nový britský ministr financí Philip Hammond dnes odmítl nutnost zavést nouzový rozpočet. Prohlásil, že je rozhodnut učinit vše k tomu, aby ekonomiku stabilizoval, podrobnosti ale neuvedl.

Před referendem se všeobecně očekávalo, že centrální banka přikročí v závěru letošního nebo počátkem roku příštího ke zvýšení sazeb, a bude tak následovat obdobný krok americké centrální banky (Fed).

Libra
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Většina ekonomů v průzkumu agentury Reuters předpokládala, že banka ve čtvrtek sníží hlavní sazbu o polovinu na 0,25 procenta a na příštím jednání za zhruba tři týdny zřejmě obnoví rozsáhlý program nákupů dluhopisů. Tento krok očekávají i analytici. „Kvůli rizikům zpomalení ekonomické aktivity, pravděpodobného poklesu investic a výrazným pohybům na finančních trzích by měla britská centrální banka snížit svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na historické minimum 0,25 procenta,“ říká ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky Marek Dřímal.

Britská libra, která před oznámením banky všeobecně zpevňovala, se po rozhodnutí měnového výboru vydala prudce vzhůru a zpevnila k dolaru o více než dvě procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce června. Růst později zmírnila, zpevnění kurzu však stále činilo asi 1,3 procenta. 

„Libra by se však měla navzdory čtvrtečnímu posílení během dalších měsíců ztrácet. Její kurz proti dolaru by se měl ke konci roku dostat až k úrovni 1,26. Zároveň však očekáváme oslabení eura vůči dolaru a s tím i koruny,“ konstatuje Dřímal. A dodává, že hodnota libry by se v eurovém i korunovém vyjádření už do konce roku neměla zásadně měnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát od ledna zřejmě spustí povinný registr pro ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.
před 9 hhodinami

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025
Načítání...