Británie si navýší HDP. Díky drogám a prostituci

Londýn - Velká Británie si do velikosti ekonomiky nově započítá i prostituci a prodej drog, informoval ekonomický deník Financial Times. Zářijová revize by tak měla pohnout s hodnotou hrubého domácího produktu (HDP) až o pět procent nahoru. Tamní statistici uvedli, že prostituce a drogy by jej za rok 2009 zvýšily o deset miliard liber (v přepočtu zruba 337 miliardy korun).

Britští statistici se teď pokoušejí změřit i na jinou oblast nezákonné činnosti než pašování cigaret a alkoholu. Podle odhadů britského statistického úřadu by prostituce zvýšila britský HDP za rok 2009 zhruba o 5,3 miliardy liber, obchod s drogami pak o 4,4 miliardy liber.

Dle poslední analýzy z roku 2009 statistici vycházejí z toho, že každá z odhadem 60 879 prostitutek v Británii měla tehdy kolem 25 klientů týdně a za své služby si účtovala průměrně 67,16 libry. V témže roce pak odhadla až 38 000 uživatelů heroinu, přičemž gram stál na černém trhu 37 liber a drogy se prodalo za 754 milionů liber.

Drogy a prostituce na doporučení Evropské unie

Samotný Brusel doporučuje, aby státy zahrnuly do výpočtu velikosti ekonomiky i nelegální transakce, které probíhají se souhlasem zúčastněných stran. Britové tak změnou metodiky reagují na nové mezinárodní standardy, které přijaly státy EU. Všechny dosud oznámené změny zvýší úroveň britského HDP za rok 2009 o 33 miliard liber, což představuje 2,3 procenta. Celkový HDP Británie nyní dosahuje 1,5 bilionu liber.

Libra
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStockphoto
  • S prostitucí a obchodem s drogami už počítají Estonsko, Finsko, Norsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko. Italský statistický úřad minulý týden oznámil, že do velikosti ekonomiky začne započítávat mimo jiné prostituci a prodej kokainu.

Přepočet pro pozdější roky statistický úřad zatím nemá. Ovšem pro tento rok se kalkuluje s dodatečným růstem ekononomiky díky drogám a prostituci o pět procent.

Britská obchodní komora zvýšila odhad letošního růstu britské ekonomiky na 3,1 procenta z dříve předpokládaných 2,8 procenta. Pokud se prognóza naplní, poroste ekonomika nejrychlejším tempem od roku 2007. Obchodní komora je optimističtější než vládní Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) - podle jeho prognózy by měl hospodářský růst v letošním roce dosáhnout 2,7 procenta.

Metodiku výpočtu HDP už změnily i Spojené státy. Ty loni rozšířily definici investic, což zvýšilo velikost tamního hrubého domácího produktu za rok 2012 o více než tři procenta a zlepšilo obraz ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...