Praha – Právě teď mají pracovní agentury napilno s obstaráváním letních brigád venku. Dříve byly hlavně dobrodružnou zkušeností pro mladé, dnes se z nich stává plnohodnotná práce, protože s krizí představují jistý způsob, jak si každoročně vydělat. Letošní poptávka tak potvrzuje zatím nenápadný, ale jasný trend. Totiž že potkat na sezónních pracích šedesátiletého brigádníka není vůbec výjimkou.
Jih bez práce
Ročně na krátkodobé práce do zahraničí vyjíždí podle odhadů agentur až 60 tisíc Čechů. Oproti předchozím rokům to mají letošní zájemci těžší – v zemích, které dlouho platily za sázku na jistotu, brigádníci kvůli ekonomické krizi narážejí. Nejvíc přitom v nejoblíbenějších cílech, v Řecku a ve Španělsku. V obou zemích je vysoká nezaměstnanost (přes 27 procent) a mezi mladými je víc lidí bez práce než těch se zaměstnáním. Místní proto už nechtějí cizincům nechávat ani práce, které dříve nebyli ochotni dělat.
„Řecko, které je v médiích v souvislosti s krizí zmiňováno asi nejvíce, výrazně snížilo počty pracovních míst na letošní sezonu. Trápí je i nízká vytíženost hotelů – nepřijede tolik zahraničních turistů,“ říká k tomu René Benda, jednatel zprostředkovatelské agentury Coolagent.
Kdo je lepší
Konkurence o jedno místo na evropském kontinentu se tak zvyšuje. Mezi brigádníky se vede boj i o jednoduché manuální práce, a pokud chtějí uspět, musí umět lépe jazyk. Přednost dostanou zájemci už se zkušenostmi a rozhoduje i ochota se přizpůsobit aktuálním požadavkům zaměstnavatele.
KOLIK SE DÁ V ZAHRANIČÍ VYDĚLAT
- Hotelnictví a gastronomie ve Velké Británii
4,98 – 6,08 GBP/hodinu (154 - 188 korun/hodinu)
- Cestovní ruch ve Španělsku, Itálii a Portugalsku
200 – 450 EUR/měsíc + ubytování a strava (5 224 - 11 754 korun/měsíc)
- Práce na farmách v Norsku
4 000 NOK/měsíc (13 904 korun)
Zdroj: Student Agency
I proto jsou stále zajímavější práce mimo Evropu. Je to vidět třeba na zájmu Čechů o víza na programy označované jako „pracovní prázdniny“. „Dle rychlosti, jakou letos zmizelo 1200 víz na Nový Zéland, roste rapidně zájem o tuto zemi,“ vysvětluje pro portál ČT24 Tereza Bílková z agentury Czech us. Letos bylo možné sehnat vízum jen do poloviny dubna – jejich vydávání přitom úřady spustily na začátku března. Loni stejný počet víz vydržel až do začátku září. A podobně rychle se zaprášilo po letošní pracovní kvótě pro Čechy v Kanadě.
Na brigádu s babičkou a dědou
Vůbec nejzásadnějším fenoménem pak je, že alespoň o kratší práci v zahraničí se stále častěji zajímají lidé, které dřív sparťanské podmínky v cizině nelákaly. V posledním půlroce jsou to proti typickým brigádníkům 20+ výrazně starší věkové kategorie.
„Zaznamenáváme značný nárůst zájmu o zahraniční brigádu u starších lidí. Nejen nad čtyřicet, ale i nad padesát a nad šedesát. Jejich důvodem je až na naprosté výjimky neschopnost nalézt práci v Česku,“ říká Tereza Bílková.
Vyhovující práci v Česku často nemůžou najít lidé s průměrným vzděláním, kteří se po alternativách v agenturách často ptají. Druhou skupinou jsou ale ti, kteří by měli být na tuzemském trhu zvýhodněni. Mají poměrně bohatou praxi i ze zahraničí nebo třeba vysokou školu a domluví se cizí řečí. „Ti pak chtějí zpět do zahraničí, protože v Čechách nenacházejí uplatnění, případně tvrdí, že se musí vrátit, protože se tady nedá žít,“ vysvětluje Bílková.
Se staršími ročníky ale nabídky agentur zatím často nepočítají. A připravení nejsou ani uchazeči. „Problémem u téhle věkové skupiny je jednak znalost cizího jazyka a také nutnost uhradit předem poplatky,“ upozorňuje René Benda z Coolagent. Ty se nejčastěji pohybují mezi 6 až 15 tisíci korunami podle typu dopravy nebo zvoleného ubytování. Podle agentury lidé často přicházejí s iluzí, že jim vše předem uhradí zahraniční zaměstnavatel. Tak to ale není. Ti, co chtějí řešit svojí finanční situaci cestou do ciziny, proto musí nejen ovládat cizí jazyk, ale často právě nejdříve sehnat peníze.
