Vystoupení Velké Británie z Evropské unie by do roku 2020 výrazně zpomalilo ekonomiku země a zároveň znamenalo ztrátu skoro milionu pracovních míst. Po roce 2020 by však mohl následovat lehký hospodářský růst, vyplývá ze studie společnosti PriceWaterhouseCoopers (PwC), kterou vypracovala pro Konfederaci britského průmyslu (CBI).
Odchod z EU by Velkou Británii připravil o sto miliard liber (3,5 bilionu korun) v ušlé výrobě. Celkově by tak Británie do roku 2020 ztratila pět procent ekonomické produkce ve srovnání se scénářem, pokud by Britové v referendu 23. června hlasovali za pokračování členství. „Odchod by byl ranou pro životní úroveň, pracovní místa a ekonomický růst“, uvedla ke studii generální ředitelka CBI Carolyn Fairbairnová. A dodala, že přínosy získané ukončením příspěvků do rozpočtu EU a omezením regulace by byly vysoce překonány negativním vlivem na obchod a investice.
Na druhou stranu kampaň Vote Leave, která obecně prosazuje vystoupení, poukázala na to, že ekonomika bude po odchodu dál růst a v příštím desetiletí by rostla rychleji než v EU. „To musel přiznat i zkreslený výběr scénářů odchodu, jak jej CBI zadala“, řekl šéf kampaně Matthew Elliott.
V dalším desetiletí po Brexitu by země rostla rychleji než jako člen EU
PwC zkoumala ekonomické dopady dvou scénářů Brexitu. V prvním by Británie podepsala s EU dohodu o volném obchodu, jakou má třeba Norsko, ve druhém by se rozhodla zůstat v obchodních vztazích s EU pouze standardním členem Světové obchodní organizace (WTO).
Zachování členství by podle PwC pro Británii v letech 2016-2020 znamenalo průměrný růst 2,3 procenta. Při odchodu z EU a smlouvě o volném obchodu by se růst zpomalil na 1,5 procenta. Při scénáři členství ve WTO by činil růst pouze 0,9 procenta. V první polovině dalšího desetiletí by se však Británie po odchodu z EU mohla stabilizovat a rostla by rychleji než v EU. Pokud by se rozhodla pro volný obchod, růst by dosáhl 2,7 procenta, při scénáři WTO 2,6 procenta.
U zaměstnanosti PwC do roku 2020 čeká v případě odchodu a volného obchodu snížení počtu pracovních míst o 550 tisíc, to jsou necelá dvě procenta z celkového počtu 32,2 milionu. Bez volného obchodu by země přišla o 950 tisíc příležitostí. Do roku 2030 by se situace vyrovnala. Počet pracovních míst v zemi by se v případě členství v EU zvýšil na 34,5 milionu a při scénáři volného obchodu by dosáhl 34,1 milionu.
Nedávno zveřejněná studie jiné instituce, a to Londýnské ekonomické školy (LSE), informovala zase o tom, že Brexit by stál britskou domácnost až 850 liber (zhruba 29 tisíc korun) ročně kvůli nižším příjmům ze zahraničního obchodu. Podle pesimističtější varianty by však byl pokles příjmu dokonce až dvojnásobný.
