Brexit může podle Šlechtové připravit Česko o miliardy z fondů EU. Chce urychlit vypsání výzev

Ministerstvo pro místní rozvoj má na příští rok v rámci národních programů a dotací připraveno 1,08 miliardy korun, zhruba o 200 milionů korun méně než pro letošek. Zároveň chce do konce roku vypsat minimálně 70 procent výzev pro využití peněz z evropských fondů na období 2014–20. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) se totiž obává, že kvůli brexitu může Česko přijít o desítky miliard korun.

Ministryně Karla Šlechtová uvedla, že pro národní programy žádala o 2,4 miliardy korun. „Ale ve chvíli, kdy stát navyšuje platy pedagogům, policistům, zvyšuje důchody, tak je vždycky někdo, kdo dostane méně. A to je MMR. Je možné, že starostové menších obcí budou při schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně demonstrovat,“ uvedla ministryně.

Největší objem peněz jde na podporu bydlení pro sociálně ohrožené skupiny. Více než dvě třetiny z 411 milionů se týkají komunitních domů pro seniory a pečovatelských bytů. „Peníze z tohoto programu půjdou také na výstavbu bytů pro osoby, které například dosáhly plnoletosti a opouštějí výchovná zařízení, nebo které ukončily výkon trestu,“ uvedla Šlechtová.

Týká se to i těch, jimž hrozí odebrání dítěte z důvodu nevyhovujícího bydlení, doplnila Šlechtová. Žádosti o podporu komunitního bydlení pro letošní rok podle ní byly o 200 procent vyšší, než jaké jsou možnosti MMR.

Podporu dostanou také obnovy sídlišť, například výsadba zeleně, výstavba parkovacích míst nebo dětských hřišť, a také zajištění bezbariérového přístupu nejen v bytových domech, ale třeba i na úřadech.

Dalších 250 milionů korun má ministerstvo na rekonstrukce a opravy silnic druhé a třetí třídy v obcích do 3000 obyvatel, na něž se nevztahují evropské dotace. Je to sice o 50 milionů korun více než pro letošní rok, ale podle Šlechtové přišly žádosti v hodnotě 900 milionů korun.

Ministerstvo dále vypíše výzvy na podporu zapojení do komunitního života v obci (178 milionů Kč), demolice vybydlených domů (100 milionů korun) nebo obnovu obecního a krajského majetku po živelních pohromách (50 milionů korun).

Výzvy vypíše MMR už začátkem příštího týdne, žádosti chce ve většině případů přijímat do konce roku. „Je to proto, abych viděla, jaká je poptávka po jednotlivých programech. A když budou peníze někde přebývat, můžu je dát například do oprav místních komunikací. Žádné peníze rozhodně nepropadnou,“ dodala Šlechtová.

Obava o peníze z evropských fondů po brexitu

Ministryně zároveň řeší peníze z evropských fondů. Kvůli brexitu by totiž Česká republika mohla podle ní přijít o desítky miliard korun z evropských fondů.

„Pokud jde o brexit, nikdo si nemůže myslet, že by to nemělo vliv. Velká Británie je třetím největším plátcem do evropského rozpočtu. Pokud v březnu 2017 zažádá o odchod z EU, tak ten proces potrvá maximálně dva roky. Ale může to být i dříve. Proto třeba už od roku 2019 můžeme být bez britských peněz. A to by byla zhruba pětina částky, kterou do té doby nevyčerpáme,“ řekla Šlechtová.

Proto apeluje na orgány, převážně ministerstva, která jsou za operační programy zodpovědná, aby co nejrychleji vyhlašovaly výzvy. Chce, aby jich na konci roku bylo vyhlášených minimálně 70 procent. „Ministerstva zároveň musí oslovovat žadatele, aby o dotace žádali. To se zatím moc nedaří,“ doplnila ministryně.

Česko má podle ní navíc zpoždění, protože řídící orgány se ještě do poloviny letošního roku zabývaly dočerpáváním peněz z programového období 2007–2013. Evropská unie navíc přidělené prostředky definitivně schválila až v polovině roku 2015.

Podle Šlechtové navíc teoreticky hrozí, že by mohla Evropská komise programové období zkrátit. „Vzniká migrační fond, Unie může potřebovat peníze i na jiné věci. Zatím počítáme s tím, že peníze z aktuálního období budeme moci čerpat až do roku 2023. Ale může se stát, že skončíme už v roce 2020 a příjemci o ně přijdou. Zkušenosti s vyjednáváním s Evropskou komisí mám. A mám pocit, že pokud se tam nějaké informace šíří velmi neformálně, tak je to nakonec oficiální. Proto to hlídám. Nechci šířit poplašné informace vůči příjemcům, ale je to fakt,“ dodala ministryně.

Co se týče návrhů, aby země střední a východní Evropy, které nechtějí přijímat uprchlíky, přišly o evropské dotace, Šlechtová je striktně proti. „Postoj vlády je jednoznačně negativní. Nechceme přijít ani o euro kvůli tomu, že se tady vytváří fond na migranty. Ať se ty peníze vezmou někde jinde, ale neberou se z fondů soudržnosti,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 22 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026
Načítání...