Brexit bere optimismus německým podnikatelům. Index nálady nečekaně klesl

Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu nečekaně zhoršila a její index klesl nejníže od prosince 2014. Podnikatelé se po rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii stali méně optimističtí a hodnotí hůře svou současnou i budoucí situaci. Výsledky průzkumu zveřejnil mnichovský institut Ifo.

Souhrnný index podnikatelské nálady v srpnu klesl na 106,2 bodu z červencové úrovně 108,3 bodu. Průzkum je založen na dotazech u zhruba sedmi tisíc německých firem. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru naopak zvýšení indexu na 108,5 bodu, nejhorší předpověď počítala s poklesem jen na 107,4 bodu.

„Podnikatelská důvěra v Německu se jasně zhoršila,“ uvedl v prohlášení šéf Ifo Clemens Füst. „Německá ekonomika se dostala do letního propadu.“ Mírné zhoršení důvěry zaznamenal institut Ifo už v červenci, meziměsíční propad byl ale jenom z 108,7 na 108,3 bodu. To se přitom čekal výraznější propad, data už brala v úvahu výsledek referenda o vystoupení Británie z EU.

„Brexit má nyní silnější vliv,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Upozornil, že podnikatelské očekávání se zhoršilo nejvíce v sektorech s relativně silnými vazbami na britský trh, jako chemický a automobilový. Už v červenci uvedl, že by si daň na ekonomické náladě mohla v příštích měsících vybrat také série čtyř útoků, které se v Německu staly během zhruba jednoho týdne.

Více negativismu teď i do budoucna

Firmy podle srpnových výsledků hodnotí hůře svou současnou situaci i výhled na nejbližších šest měsíců. Index podnikatelských očekávání klesl o dva body na 100,1 bodu, ukazatel současné situace se snížil o dva body na 112,8 bodu.

„To je překvapivý výsledek neboť domácí poptávka je podporována příznivým vývojem na trhu práce a rostoucími mzdami, přičemž slušnou výkonnost vykazují i německé exporty. Nicméně i tak se Ifo index stále drží poblíž historicky nejvyšších úrovní,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Nálada se zhoršila ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě i velkoobchodě, ve stavebním sektoru zůstala beze změny. Index nálady pro sektor služeb se však mírně zvýšil.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem. Tempo růstu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalilo na 0,4 procenta z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí.

Čísla maloobchodu a nezaměstnanosti v Británii uklidňují

V samotné Británii jsou dopady brexitu na ekonomiku nejisté. Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je ale pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie, zadostiučiněním, zatímco jiní zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla.

Ukazatele spotřebitelské a podnikatelské nálady bezprostředně po hlasování na konci června byly s negativními prognózami v souladu. Červencový průzkum mezi nákupními manažery ve Velké Británii, který provedla organizace Markit, například ukázal, že podnikatelská aktivita v Británii po brexitu výrazně polevila. Index klesl na 47,3 bodu z červnových 51,9 bodu.

První čísla z reálné ekonomiky však nejevila žádné známky těžkých potíží, které shodně předpovídala většina ekonomických institucí od britské centrální banky po Mezinárodní měnový fond.

Britské maloobchodní tržby v červenci vzrostly o 1,4 procenta, nejrychlejším červencovým tempem od roku 2002. Další údaje ukázaly, že počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti se v červenci navzdory odhadům poklesu snížil. Míra nezaměstnanosti zůstala ve druhém čtvrtletí beze změny na jedenáctiletém minimu 4,9 procenta a růst mezd se ve čtvrtletí mírně zrychlil.

„Je ještě opravdu velmi brzy,“ řekla Ruth Leaová, poradkyně finanční společnosti Arbuthnot Banking Group, která vystupovala ve prospěch brexitu. „Maloobchodní tržby jsou velmi uklidňující a povzbudivé a říkají, že když lidé viděli výsledek hlasování, pomysleli si: ‚No dobře, život jde dál obvyklou cestou.‘“

Situaci mohla podle ekonomů pomoci centrální banka. Ta ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady brexitu snížila úrokové sazby na nové rekordní minimum a představila další opatření na podporu hospodářského růstu, včetně nákupů vládních dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 4 mminutami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...