Praha – Neúspěšný boj s EU o zachování tradičního názvu pomazánkové máslo nemusí být definitivní. Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny by český stát mohl na zákaz zareagovat opětovnou žádostí Evropské komise o výjimku. Právě tuto výzvu totiž podle Březiny komise v minulosti ignorovala a spor tak nasměrovala k pozdějšímu vítězství Bruselu. Pokud by při opětovném pokusu zareagovala stejně, Česko by tentokrát mělo odpovědět žalobou, nastínil europoslanec.
Podle rozhodnutí Soudního dvoru EU musí Česko ihned přestat používat název pro výrobek, který podle unijního řádu nesplňuje definici másla, tedy alespoň 80procentní podíl mléčného tuku. Kvůli české legislativě, která tento název umožňuje, proto komise v roce 2010 Prahu zažalovala u evropské justice.
Spor se táhne už 6 let a Evropská komise v něm podle Březiny postupovala značně nefér způsobem. „Když jsme z důvodu právní jistoty komisi požádali o zapsání pomazánkového másla na seznam výjimek, nezařadila tuto žádost ani na pořad jednání, čímž flagrantně porušila pravidla. Mohli jsme ji za to žalovat, ale neudělali jsme to, protože jsme nechtěli jít do otevřeného konfliktu a spor eskalovat. Zpětně viděno to byla asi chyba, protože spor místo toho vyhrotila Evropská komise a naši zdrženlivost záludně použila proti nám,“ popsal Březina.
I když je verdikt platný od okamžiku vydání a v případě nedodržení hrozí zemi vysoké pokuty, není podle europoslance v boji o existenci názvu nic ztraceno. Stačí, aby se Česko poučilo z dřívějšího zaváhání. „Osobně to považuji za ztracenou bitvu, ale ještě nikoliv za prohranou válku. Já bych ten proces zopakoval. Komise se musí znovu požádat o výjimku, a teprve až by zareagovala stejným způsobem, bych v takovém případě radil komisi zažalovat. Samozřejmě musíme do té doby respektovat rozhodnutí a verdikt soudu,“ dodal Březina.
Co se Česku nepodařilo, si v minulých letech u podobného výrobku dokázalo vymoci Španělsko nebo Velká Británie. Podle europoslance se ale české zastoupení nemusí za prosazování českých výrobků stydět. „Je třeba ocenit, že v jiných případech máme spoustu věcí, které se povedly. Z nových členských zemí jsme v počtu registrovaných výrobků nejlepší,“ dodal. Je nicméně pravdou, že česká diplomacie s pomazánkovým máslem už jednou pohořela – když chtěla máslu prosadit označení „zaručená tradiční specialita“.
Generální ředitel společnosti Madeta Milan Teplý je sice k nadějím europoslance skeptický, verdiktu se ale také nehodlá lehce podřídit. „Cítím se poškozen. Vím, že válku nevyhrajeme, já se tomu ovšem podřizovat nechci a budu dělat, co bude v lidských silách,“ řekl Teplý. Už dříve naznačil, že Madeta by mohla i nadále vyrábět pomazánkové máslo pod stejným názvem. Večer ale svůj postoj mírnil. „Já si nemyslím, že by mělo být členství v EU o pokutách. Určitě počkáme na písemné vyrozumění toho, jaké jsou podmínky rozhodnutí, a podle toho se zařídíme. Madetu ale nezaříznu za to, že tady budu bojovat za práva lidu.“
Milan Teplý, ředitel společnosti Madeta:
„Já ta evropská pravidla považuji za vymyšlená, nesmyslně uplatňovaná. Jsem přesvědčen, že Evropská komise vyhověla návrhu českých lobbistických skupin hlavně z oblasti tukařů.“
V minulosti už podobný osud jako pomazánkové máslo postihl třeba tradiční tuzemák. Také potravinářská společnost Hamé neuspěla u Evropské komise s žádostí o zařazení „Marmelády meruňkové“, „Marmelády jahodové“ a „Marmelády linecké“ na seznam tradičních zaručených specialit EU. Název marmeláda se smí podle EU používat jen pro výrobky z citronů a pomerančů, vše ostatní je džem.
