Biopaliva dostanou podporu, návrh prošel sněmovnou

Nahrávám video
Biopaliva dostanou další podporu
Zdroj: ČT24

Sněmovna schválila novelu zákona o spotřebních daních, která především přináší program další daňové podpory biopaliv. Zákon u některých vysokoprocentních biopaliv zavádí spotřební daň a zachovává jejich podporu. Místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ale tvrdí, že zákon podpoří skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) a vynese mu zhruba pět miliard korun. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Novela zároveň zpřísňuje podmínky pro přimíchávání biosložek do běžných pohonných hmot. Nově budou muset být v určité míře v každém litru. Vláda původně výrazně omezila možnost, aby distributoři mohli část biosložky prodat zvlášť, a tím by povinnost přimíchávání také splnili. Poslanci ale schválili pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který tuto možnost zcela vypouští.

Mění se poprvé po pěti letech to, že vysokoprocentní paliva budou zatížená spotřební daní, což zatím nebyla, byla stoprocentně podporovaná. Nyní jsou tam sazby nastavené tak, aby nedocházelo k překompenzaci výrobců a distributorů biopaliv. To je klíčové. Dali jsme to do souladu s tím, co po nás požaduje Evropská komise, nebudeme tedy od 1. ledna ve vakuu, jako jsme nyní.
Marian Jurečka
ministr zemědělství (KDU-ČSL)

Zatím jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, který ale skončil k 30. červnu. Česko se tak nyní nachází v režimu nedovolené podpory. Vláda už loni schválila program podpory biopaliv, který má trvat až do roku 2020, a z něj vychází schválená novela zákona. Program ale musela ještě schvalovat Evropská komise. Na základě podmínek, které si stanovila, se některé sazby daně u biopaliv zpočátku od příštího roku zvýší proti původnímu návrhu, aby se vyrovnalo to, že nyní se podpora poskytuje bez schválení Bruselem. Později, od poloviny roku 2017, by měly sazby opět klesnout.

Kalousek chtěl podporu biopaliv úplně vypustit

Sněmovna neschválila Kalouskův pozměňovací návrh, který podporu biopaliv ze zákona vypouští. Jde o kopii návrhu, který letos už předložil poslanec vládního hnutí ANO Karel Rais, ale sněmovna ho tehdy neschválila. Nyní s ním nesouhlasil ani rozpočtový výbor ani ministerstvo financí.

Kalousek neúspěšně navrhoval, aby se novela zákona přejmenovala na zákon, kterým se ve prospěch skupiny Agrofert mění zákon o spotřebních daních. Podle něho jde totiž celou dobu pouze o to, aby měly z podpory biopaliv prospěch právě Babišovy firmy. Jak už v květnu Kalousek upozornil, ministerstvo financí samo vyčísluje daňovou úlevu na devět miliard korun, a pokud 60 procent trhu z toho má Agrofert, „pak se jedná o zmíněných pět miliard korun, které do roku 2015 dává daňový poplatník na podporu odbytu výrobků Andreje Babiše". „Tento komerční zájem se stal součástí politických dohod," řekl Kalousek.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO), který je v souvislosti s podporou biopaliv jakožto majitel skupiny Agrofert kritizován kvůli možnému střetu zájmů, zaujal už v květnu k návrhu neutrální stanovisko a při hlasování o něm se tehdy zdržel. S ukončením podpory jako takové ale vyslovil již dříve souhlas. „Souhlasím s ukončením daňové podpory biopaliv, protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži a demagogii. Stát nebude dotovat vysokoobjemová biopaliva a ušetří 1,5 miliardy ročně. Zaplatí to občané a přepravní firmy v cenách. Poděkovat můžou Kalouskovi," řekl tehdy ve vyjádření Hospodářským novinám.

Schválení novely nyní naopak ocenil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něho pomůže zákon snížit množství skleníkových plynů v ovzduší. "Bez tohoto zákona by Česká republika nejspíš nedokázala splnit požadavky Evropské unie na povinné podíly obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Za to by nám mohly hrozit sankce v řádu miliard korun,“ uvedl Jurečka.

Podle Jurečky totiž opozice kritizuje především otázku toho, jak Česko naplní kvótu deseti procent obnovitelných zdrojů v dopravě v rámci paliv, ke které se zavázalo. „A toto je jedna z cest, kterou to můžeme naplnit, protože povinné přimíchávání nám zmíněnou povinnost vyřeší do zhruba šesti procent. Ale pořád tady máme čtyři procenta v příštích čtyřech letech a nikdo z opozice neřekl, jak je naplníme. A my jeden ze zdrojů vidíme právě v tom, že se to dá vyřešit přes vysokoprocentní biopaliva, která hlavně využívají podniky městské hromadné dopravy,“ vysvětluje.

Malovýrobci elektřiny do výše výkonu 30 kW nebudou platit daň

Poslanci také schválili osvobození od daně pro elektřinu, kterou si malovýrobci vyrobí pro svoji potřebu z obnovitelných zdrojů, jejichž výkon nepřesáhne 30 kW. Osvobození zrušila letošní novela energetického zákona.

Sněmovna schválila i návrh zemědělského výboru, který dává dohromady problematiku tzv. zelené nafty, tedy vratky spotřební daně na pohonné hmoty pro zemědělce, s podporou biopaliv. Sjednotí se tak výše vrácené daně ze směsné motorové nafty s podílem více než 30 procent biosložky a klasické motorové nafty, ve které může být až sedm procent biosložky. Bez návrhu by prý docházelo ke kumulování podpory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...