Praha - Rozmach nových ekologických farem se v Česku výrazně zpomalil. Ministerstvo totiž přestalo začínající zemědělce podporovat dotacemi. Zatímco loni zelených farem přibylo více než čtyři sta, od začátku letošního roku jich vzniklo jenom dvacet. Rozjíždět zemědělský byznys bez chemie se už tak úplně nevyplatí.
Čerstvě upečený chleba s českým sýrem a šunkou nebo zapečené brambory z ekologického pole. Češi už zhruba pátým rokem následují celosvětový trend a zasáhla je zelená horečka.
Farmářské potraviny a biovýrobky se vyhřívají na vlně zájmu. Současně na ně ale také prší kritika. Někteří obchodníci si totiž termín ekologické zemědělství vykládají po svém. Není výjimkou, že vedle domácích polévek nebo poctivých sýrů zákazník ve farmářské prodejně narazí třeba na pivo v plechovce. Sice jde o české produkty - o výrobky z rodinné farmy ale nejde ani v nejmenším.
„Bio“ vždy neznamená zdravá potravina
Biopotravina rovná se zdravá potravina - jeden z mýtů, který o biojídle koluje. Bůček ale bude vždycky bůček a u brambůrek taky nezáleží na tom, kde byly brambory vypěstované. O dietním jídle nemůže být řeč. Rozhodující je způsob zpracování.
„Biobůček nikomu riziko infarktu nesníží jenom proto, že je bio, protože pořád je plný nasycených mastných kyselin a cholesterolu, který zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ říká Věra Boháčová, nutriční terapeutka z Fóra zdravé výživy.
Zatímco ještě před deseti lety o biopotravinách v Česku skoro nikdo nevěděl, dnes jsou součástí zdravého životního stylu. Touha po zdravém jídle se ale pro některé lidi stává posedlostí. A tak se vedle anorexie, bulimie a jiných poruch příjmu potravy objevila další nemoc. "Jedná se o ortorexii a je to onemocnění, kdy jsou lidé závislí na zdravé výživě, tzn. vyhledávají až chorobně informace, co by měli a neměli jíst," doplňuje Boháčová.
