Běloruský rubl ihned po uvolnění zareagoval poklesem

Minsk – Bělorusko zavedlo plovoucí kurz svého rublu. Uvolnění měny jde ruku v ruce s dalším plánovaným krokem vlády - rozšíření obchodu s devizami na minské burze. Země však hodlá energetickým dovozům zachovat výhodný kurz. První den po uvolnění kurzu rubl oslabil o 38 procent. Za jeden dolar se tak platilo 8600 rublů. Rubl je nyní částečně liberalizován, s plným uvolněním počítá Minsk později.

Viceguvernér centrální banky Taras Nadolny řekl, že tržně stanovený kurz by se mohl s tím oficiálním sblížit do dvou měsíců. Mezinárodní měnový fond (MMF), od něhož chce Bělorusko půjčku až osm miliard dolarů (asi 143 miliard Kč), v úterý uvedl, že kurz by měl být zcela uvolněn. Nadolny řekl, že Minsk by mohl žádost o půjčku od MMF zrušit, konečné rozhodnutí ale prý nepadlo. „Nemohu vyloučit, že si budeme schopni poradit sami,“ řekl.

Centrální banka zavedla částečnou liberalizaci kurzu počínaje středečním obchodováním. Slíbila přitom, že na mimořádné seanci se bude rubl volně obchodovat proti zahraničním měnám, jako je euro a dolar. Hlavní seance nicméně dál slouží dovozcům klíčových produktů, jako je plyn či elektřina. Kurz pro tyto účely centrální banka pevně stanovuje.

Plovoucí kurz však bude pro vývozce znamenat, že musí převést třicet procent svých devizových příjmů na domácí měnu. Nově se budou na burze v Minsku v hlavních obchodovacích hodinách nabízet devizy pro platby za dovoz plynu a elektřiny a v dodatečném obchodování se budou normálně obchodovat rubly za dolary, eura a další měny. „Po otevření dodatečné seance budou všechny směnárny a banky povinny vést prodeje a nákupy deviz za tržní ceny,“ řekl na konci srpna prezident Alexandr Lukašenko.

Smyslem obchodů, které se uskutečnily ve středu, je zpřístupnit devizy i dalším podnikům a běžným občanům. Ti byli dosud nuceni cizí měny kupovat na černém trhu.

3 minuty
Reportáž Miroslava Karase
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...