Belgie upraví podporu pro filmaře, peníze utíkají do zahraničí

Brusel - Belgie změní státní politiku podpory kinematografie. Už deset let v zemi platí zákon, podle kterého firmy dostanou úlevu na daních, když finančně podpoří tamní společnosti. Zákonodárci chtějí nyní zpřísnit podmínky, aby peníze nezískávaly zahraniční produkce, ale spíše domácí tvůrci.

Film Poslední diamant se natáčí v současné době v centu Bruselu. Snímek má rozpočet přes sedm milionů eur - tři miliony z toho získal od zhruba osmdesáti firem. „Samozřejmě, že jsme rádi a firmy také. Mohou si snížit daňové odvody o jedenapůlnásobek darované částky, takže toho využívají často a vyberou si každý rok několik filmů,“ podotkl koproducent filmu Fabrice Delville. 

Od zavedení zákona v roce 2003 vznikla v Belgii zhruba stovka snímků a země se stala ve filmové Evropě významným hráčem. Podle vládní studie systém vytvořil tisíce pracovních míst a zemi vygeneroval zhruba 670 milionů eur (přes 8 miliard korun). 

Euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Podpora nahrává nezávislým filmům

Jedním z hlavních benefitů je, že taková pomoc podporuje nezávislé a nízkorozpočtové filmy. Daleko víc se jich tak podaří zrealizovat.   

Zákonodárci i filmaři ale mluví o tom, že by chtěli víc. Zákon podle nich začal vybočovat z původního záměru a peníze utíkají do zahraničí na úkor domácích filmařů. Po deseti letech se proto připravuje revize. „Chceme, aby většina firemní podpory směřovala přímo k filmařům, ne cateringovým firmám, hotelům, restauracím a dalším oborům, které samozřejmě u filmu taky musí být,“ podotkl Delville. 

Georges Gilkinet, prezident hospodářské a ekonomické komise parlamentu:

„Musíme přitvrdit podmínky, změnit ten systém tak, aby zase sloužil filmu. Teď se peníze odklánějí jinam, vydělávají na nich distributoři a investoři. To nechceme. Ti ať si zhodnocují své vložené prostředky, ale ne daňovou podporu.“

Podporu svých filmařů teď mění několik evropských zemí včetně Česka. Státní fond pro kinematografii loni ztratil část příspěvků od televizních společností. Stát mu proto mimořádně poskytl 50 milionů korun. Od letošního 1. ledna pak platí nový zákon.

3 minuty
Belgie změní státní politiku podpory kinematografie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 11 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
12. 3. 2025
Načítání...