Brusel - Belgie změní státní politiku podpory kinematografie. Už deset let v zemi platí zákon, podle kterého firmy dostanou úlevu na daních, když finančně podpoří tamní společnosti. Zákonodárci chtějí nyní zpřísnit podmínky, aby peníze nezískávaly zahraniční produkce, ale spíše domácí tvůrci.
Film Poslední diamant se natáčí v současné době v centu Bruselu. Snímek má rozpočet přes sedm milionů eur - tři miliony z toho získal od zhruba osmdesáti firem. „Samozřejmě, že jsme rádi a firmy také. Mohou si snížit daňové odvody o jedenapůlnásobek darované částky, takže toho využívají často a vyberou si každý rok několik filmů,“ podotkl koproducent filmu Fabrice Delville.
Od zavedení zákona v roce 2003 vznikla v Belgii zhruba stovka snímků a země se stala ve filmové Evropě významným hráčem. Podle vládní studie systém vytvořil tisíce pracovních míst a zemi vygeneroval zhruba 670 milionů eur (přes 8 miliard korun).
Podpora nahrává nezávislým filmům
Jedním z hlavních benefitů je, že taková pomoc podporuje nezávislé a nízkorozpočtové filmy. Daleko víc se jich tak podaří zrealizovat.
Zákonodárci i filmaři ale mluví o tom, že by chtěli víc. Zákon podle nich začal vybočovat z původního záměru a peníze utíkají do zahraničí na úkor domácích filmařů. Po deseti letech se proto připravuje revize. „Chceme, aby většina firemní podpory směřovala přímo k filmařům, ne cateringovým firmám, hotelům, restauracím a dalším oborům, které samozřejmě u filmu taky musí být,“ podotkl Delville.
Georges Gilkinet, prezident hospodářské a ekonomické komise parlamentu:
„Musíme přitvrdit podmínky, změnit ten systém tak, aby zase sloužil filmu. Teď se peníze odklánějí jinam, vydělávají na nich distributoři a investoři. To nechceme. Ti ať si zhodnocují své vložené prostředky, ale ne daňovou podporu.“
Podporu svých filmařů teď mění několik evropských zemí včetně Česka. Státní fond pro kinematografii loni ztratil část příspěvků od televizních společností. Stát mu proto mimořádně poskytl 50 milionů korun. Od letošního 1. ledna pak platí nový zákon.
