Belgie jako první z eurozóny vstoupila do recese

Brusel - Belgie se stala první členskou zemí eurozóny, o které už se ví, že ve druhém pololetí loňského roku vstoupila do recese. Ukázaly to předběžné údaje tamní centrální banky. Podle nich hrubý domácí produkt této šesté největší ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesl o 0,2 procenta. Navázal tak na pokles o 0,1 procenta ve třetím čtvrtletí.

Slabá výkonnost belgické ekonomiky tak potvrzuje obavy z toho, že do recese vstoupila i celá eurozóna. Ekonomové recesi většinou definují jako situaci, kdy ekonomika vykazuje pokles alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Analytici čekají, že velmi náročný bude pro eurozónu celý letošní rok.

V meziročním srovnání si belgická ekonomika zatím růst zachovává, jeho tempo se ale snížilo na 0,9 procenta z předchozích 1,6 procenta o čtvrtletí dříve. Růst přitom zvolňuje už dlouho, předloni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika Belgie rostla ročním tempem 2,1 procenta.

Vývoj belgické ekonomiky často slouží jako vodítko toho, co lze později čekat v celé Evropské unii. Řada západoevropských zemí už je recesi velmi blízko, dostaly se do ní většinou v důsledku přetrvávající dluhové krize v eurozóně a negativních dopadů úsporných opatření. Ta mají zabránit tomu, aby se současná krize opakovala. Jenže zhoršují už tak obtížnou ekonomickou situaci a podle odborníků hrozí, že vzniklá recese bude dlouhá. „Nevidím možnost, jak by se země jako Španělsko mohly minimálně v prvním pololetí vyhnout recesi,“ varoval ekonom firmy 4Cast Steve Webster.

Řada ekonomů se obává toho, že evropská strategie razantního snižování rozpočtových deficitů, která má údajně zvýšit důvěru v eurozónu a zabránit další dluhové krizi, zničí možnost ekonomického růstu a odsoudí země jižní Evropy ke „ztracenému desetiletí“, které postihlo v 90. letech Japonsko. Někteří dokonce mají strach z toho, že spirála ekonomického poklesu bude zhoršovat veřejné finance, čímž si vynutí další úspory s novým tlakem na pokles, což může vést až k rozpadu celé eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude.
před 3 mminutami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
11:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 9 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 18 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 23 hhodinami
Načítání...