Ministři obchodu 12 zemí z oblasti Tichomoří dokončili dohodu v rámci takzvaného Transpacifického partnerství (TPP), která má uvolnit vzájemný obchod a určit běžné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců po ochranu životního prostředí. Jednání se táhla pět let a finálnímu podpisu předcházel pětidenní vyjednávací maraton.
TPP zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy a pokrývá zhruba 40 procent světové ekonomiky. Dohoda by mohla ovlivnit vše od cen sýra po náklady na léčbu rakoviny.
Vše zbrzdila léčiva nové generace
Nejnovějšího jednání v americké Atlantě se účastnili ministři obchodu daných zemí. Mnoho z nich dorazilo na místo ve středu s nadějí, že rozhovory do čtvrtka skončí. Jednání se ale protáhla o několik dalších dní a v sobotu se navíc zadrhla na otázce spojené s léčivy nové generace.
Požadavek Spojených států, aby farmaceutické společnosti, které vyvíjejí léčiva nové generace, mohly požívat výhradního práva na využití klinických dat po delší období, totiž narazil na odpor některých ekonomik.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy původně navrhovala zkrátit toto období ze současných dvanácti na sedm, v Atlantě ale prosazovala návrh na minimálně osmileté období. Austrálie a některé jiné země ale nebyly ochotné poskytnout více než pětiletou ochrannou lhůtu. Delší období by totiž zvýšilo náklady na státem dotované zdravotnické programy. Není zatím jasné, na čem se státy nakonec dohodly.
Úřad amerického obchodního zmocněnce Michaela Fromana ve zřejmé snaze nový obchodní pakt obhájit poznamenal, že TPP je vyváženou dohodou, která zvýší životní úroveň a sníží chudobu. Pakt sníží nebo odstraní celní a necelní překážky pro celou řadu zboží a služeb a zahrnovat bude i takové otázky, jako je rozvoj digitální ekonomiky nebo role státem vlastněných podniků ve světové ekonomice.
Čína chybí
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy prosazovala dohodu v rámci obecnější strategie zvýšit vliv Spojených států v rychle rostoucích asijských ekonomikách a vyvážit rostoucí vliv Číny. Ta má druhou největší ekonomiku na světě, součástí nově dojednané dohody ale není. V budoucnu by se k ní mohla připojit, podotýká agentura AP.
Japonský premiér Šinzó Abe označil základní dohodu za „dalekosáhlé opatření pro všechny zúčastněné země, které mají společné hodnoty a snaží se vybudovat svobodnou a spravedlivou ekonomickou zónu“. „Je to výsledek dvou let tvrdých jednání, a to nejen pro Japonsko, ale i pro budoucnost celého Tichomoří. Byli jsme schopni dostát požadavků na výjimky, které ruší cla na rýži, hovězí, vepřové a mléčné výrobky,“ uvedl japonský premiér.
Spojené státy, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.
TPP není zdaleka v cíli
TPP musí nyní ještě ratifikovat americký Kongres a zákonodárci dalších členských zemí. V něm ale pakt zřejmě narazí na odpor, řada zákonodárců z Obamovy Demokratické strany má totiž obavy z rušení pracovních míst. Mezi opozičními republikány zase panuje podezření, že američtí vyjednávači dojednali špatnou dohodu. Dříve než příští rok proto hlasování v americkém Kongresu nelze očekávat, poznamenala agentura AP.
Odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. „Pracující lidé vědí, že TPP by byla katastrofou,“ prohlásil šéf odborového svazu Communications Workers of America Chris Shelton, podle kterého dohoda umožní další přesouvání pracovních míst do zahraničí.
