Bankrot USA zažehnán, země se může zadlužovat

Washington -Americký prezident Barack Obama podepsal zákon o navýšení státního dluhu Spojených států o 2,4 bilionu z nynějších 14,29 bilionu dolarů, který předtím schválil Kongres. Zemi tak již nehrozí bankrot, v němž se bez zákona mohla ocitnout již za několik hodin. Podpis šéfa Bílého domu je tečkou za několik týdnů trvajícími spory amerických politiků o státní dluh a rozpočtové úspory. Jako první včera v noci na zákon kývla Sněmovna reprezentantů. Jejího hlasování se zúčastnila i demokratka Gabrielle Giffordsová, poprvé od okamžiku, kdy ji v lednu střelil do hlavy atentátník. Jak vypadá současný americký dluh, se můžete podívat zde.

Sněmovna zákon o zvýšení státního dluhu přijala poměrem 269 ku 161 hlasům. Návrh podpořili poslanci obou stran. Nad hlasováním ve sněmovně přitom visel největší otazník. Jak část demokratů, tak část republikánů totiž s nedělní dohodou vedení Kongresu s prezidentem Barackem Obamou nesouhlasila. Někteří republikáni se například obávají, že dohoda umožňuje zvýšení daní v budoucnu. Některým demokratům na ní zase vadí, že obsahuje pouze škrty, a ne nové daňové příjmy.

Kryštof Kozák:

„Situaci odblokovalo to, že vlastně žádná z těch stran nechtěla být zodpovědná za ty případné problémy, které by to vyvolalo. Nakonec si všichni oddychli, že ti politici jsou tak rozumní, že když už opravdu hrozí úplně zbytečný problém, tak jsou schopní se dohodnout, i když ten kompromis byl velmi bolestivý pro obě strany.“

Dohoda ale nakonec ve sněmovně získala větší podporu, než se očekávalo. Pro hlasovalo 174 a proti 66 republikánů. Přestože má strana ve sněmovně většinu, potřebovala podporu demokratických zákonodárců. Ti s ní dlouho vyčkávali, protože čekali, až návrh podpoří dostatečné množství republikánů. Proti návrhu jich přesto hlasovalo 95, tedy přesně polovina.

Gabrielle Giffordsová ve Sněmovně reprezentantů
Zdroj: ČT24

Výsledek hlasování nakonec ale téměř zastínila pohublá Giffordsová, která se nečekaně objevila ve sněmovně. Zákonodárkyni, která se zázračně zotavuje z vážného zranění, přivítal dlouhý potlesk jejích kolegů. Drobná žena s krátkým sestřihem během něj na chvíli vstala a mávala jim. „Musela jsem se tohoto hlasování zúčastnit. Nemohla jsem riskovat, že moje nepřítomnost způsobí krach naší ekonomiky,“ řekla.

Senát schválil zákon bez problémů

Senát, kde mají většinu demokraté, dnes dohodu schválil poměrem 74 ku 26 hlasů. V horní komoře amerického parlamentu pro ni nepanovalo velké nadšení. Zákonodárci ji většinou považovali za nutné zlo. Proti bylo šest demokratických senátorů, kteří dohodu považují za nepřijatelný kompromis. Někteří republikáni zase v debatě o zákonu uváděli, že škrty v něm nejsou dostatečné pro odvrácení rizika snížení úvěrového ratingu USA ze špičkové úrovně AAA. Agentura Fitch nicméně po schválení vydala prohlášení, že dohoda je v souladu s tímto hodnocením.

Barack Obama:

„Kongres schválil kompromis, který sníží deficit a odvrátil bankrot, jenž by zdevastoval ekonomiku.“

Dohoda o zvýšení dluhu má dvě části. První obsahuje úspory kolem jednoho bilionu dolarů během příštích deseti let. Druhá pak zřizuje komisi v Kongresu, která bude hledat další škrty. Své návrhy představí v listopadu, pak o nich rozhodnou zákonodárci. Celkem by úspory měly představovat nejméně 2,4 bilionu dolarů. Úspory pomůže najít 12členný výbor z obou komor Kongresu. „Pokud se ta komise, která má na těch dalších škrtech pracovat, na ničem nedohodne, tak dojde k automatickým škrtům ve zbrojení, které je velmi citlivé pro republikány, a automatickým škrtům právě v tom sociálním a zdravotním pojištění, které je citlivé pro demokraty,“ doplňuje vedoucí katedry amerických studií Univerzity Karlovy Kryštof Kozák.

Strop pro státní dluh se pak zvýší nejméně o 2,1 bilionu dolarů. Vláda tak bude mít peníze celý rok 2012. Drama kolem navýšení dluhu se tak do prezidentských voleb v listopadu příštího roku nebude opakovat. Podle Bílého domu tím zmizí mrak nejistoty nad americkou ekonomikou.

Obama: USA čeká škrtání a reformy

Demokraté ale nezůstali zcela bez újmy. „Nepodařilo se ty bolestivé škrty rozdělit rovnoměrně mezi tu populaci a republikáni zejména těm nejbohatším Američanům zajistili to, že i když zapříčinili velkou část těch problémů, tak se na tom nepodílí a seškrtají se učitelé, policisté, ta střední třída,“ dodává Kryštof. Šéf Bílého domu v souvislosti s ústupky republikánům uvedl, že do budoucna je nutný při boji se zadlužením země vyrovnaný přístup. Podle něj to znamená i vyšší daně pro bohaté a velké firmy.

Zároveň bude podle Obamy třeba reformovat nákladný zdravotní program pro seniory tak, aby jej bylo možné zachovat i pro budoucí generace. Pouze škrty prý růst ekonomiky nepřinesou. Až v září skončí parlamentní prázdniny, chce proto, aby Kongres přijal kroky, které pomohou oživit ekonomiku. Mimo jiné jde o nižší daně pro střední třídu, prodloužení podpory v nezaměstnanosti či schválení obchodních dohod s Jižní Koreou, Kolumbií a Panamou, jež by zvýšily americký export.

Americké dolary
Zdroj: Manish Swarup/AP/ČTK

Američtí politici o zvýšení stropu pro státní dluh jednali několik týdnů. Podle deníku The Wall Street Journal šlo o jednu z nejlítějších bitev o vládní výdaje v americké historii. Opoziční republikáni svůj souhlas s dalším zadlužováním země podmínili dohodou o rozsáhlých rozpočtových úsporách. Obě strany pak dlouho nebyly schopné najít společnou řeč. K řešení se začaly blížit až krátce před hrozícím bankrotem země, jež by bez navýšení dluhu po úterku neměla peníze na úhradu všech svých účtů.

S dosaženým kompromisem přesto nepanuje všeobecná spokojenost. Zatímco podle některých konzervativců jsou dohodnuté škrty málo radikální, takzvaně progresivní demokraté dohodu považují za zradu politiky strany. „Pokud tento zákon projde, bude to nejhorší zákon, který kdy opustil toto místo,“ uvedla ve sněmovní debatě demokratka z Kalifornie Maxine Watersová. S výslednou dohodou není příliš spokojený ani Obama. Kompromis ale podle něj byl nutný pro odvrácení bankrotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 23 mminutami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 23 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
včera v 19:53

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
včera v 15:14

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánovčera v 13:07
Načítání...