Bankrot důležité banky? Svět stále nemá záchranný plán

Frankfurt - Pokud dojde v blízké budoucnosti ke kolapsu nějaké velké systémové banky, svět na to stále nebude připraven. Prohlásil to člen německé centrální banky Andreas Dombret v rozhovoru pro Die Welt. Od začátků finanční krize, kdy zbankrotovala americká banka Lehman Brothers, se totiž prakticky nic nezměnilo. Neexistuje plán, jak v takové situaci postupovat.

Plán, jak se vypořádat s kolapsem velké banky, je jedním z hlavních úkolů, které vyvstaly po finanční krizi v roce 2008, kdy padla banka Lehman Brothers. Ta byla jedním z pilířů Wall Street. Kolaps měl nedozírné následky na celou globální ekonomiku. „Zatím nemáme reálné řešení pro banky, které jsou příliš velké na to, aby vlády mohly jen tak dovolit jejich kolaps,“ řekl Dombret.

Plán by mohl spatřit světlo světa za dva až tři roky

Na plánu se už ale pracuje. Měl by zaručit, že i velká banka bude moci vyhlásit bankrot a neohrozit celý systém. Ušetřeni by měli být i daňoví poplatníci. „Bohužel máme s tímto plánem už velké zpoždění. Abych byl upřímný, tak nejsme na kolaps důležité banky připraveni lépe, než jsme byli připraveni před finanční krizí,“ dodal bankéř. Doufá prý ale, že zásadní posun by mohl nastat během dvou až tří let.

Bankrot Lehman Brothers změnil svět

Jednalo se o největší bankrot v dějinách USA. Banku tížilo přes 60 miliard dolarů ve špatných investicích do realit a neschopnost najít investičního partnera. Její akcie klesly o 80 procent a většina ze šestadvaceti tisíc zaměstnanců ztratila práci. Newyorská burza tak zažila šok. Pád Lehman Brothers znamenal zlom v tehdejším vývoji krize, která se ze dne na den zhoršila. Zamrzly úvěrové trhy a propad mezinárodního obchodu způsobil globální hospodářskou recesi.

Od roku 2008 byly vlády více zemí nuceny použít peníze daňových poplatníků, aby zabránily pádu dalších systémových bank. Hrozilo totiž, že světová finanční architektura upadne do ještě většího chaosu, než jaký způsobil kolaps banky Lehman Brothers. „Proto je potřeba mít věrohodný mechanismus, který zajistí odchod z trhu (bez negativních dopadů). Dosáhnout takového cíle je ale ohromně komplexní záležitost,“ řekl Dombret.

Globální regulátoři ve čtvrtek uvedli, že nadnárodní banky Citigroup, Deutsche Bank, HSBC a JPMorgan Chase & Co budou muset držet většinu dodatečného kapitálu ze všech 28 klíčových bank. Ty jsou považovány za tak velké a komplexní, že musí mít vytvořen zvláštní polštář, aby v případě nutnosti dokázaly absorbovat i velmi vysoké ztráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...