Nové vedení Exekutorského úřadu Přerov nechalo kvůli podezřelým finančním transakcím zablokovat bankovní účty soudního exekutora Tomáše Vrány, který na konci března končí ve funkci. Vrána podle svého nástupce Lukáše Jíchy zpronevěřil několik milionů korun. Jícha kvůli tomu podal trestní oznámení. Vrána označil obvinění ze zpronevěry za lež. Exekutorská komora zahájila mimořádnou hloubkovou kontrolu.
Jícha tvrdí, že přerovský exekutorský úřad je od úterního poledne terčem promyšleného útoku nechvalně proslulé skupiny osob kolem společnosti C.M.B. CZ Facility. „Tato kontroverzní skupina je historicky spojena s podvodnými insolvencemi a další nekalou obchodní činností,“ řekl Jícha.
Čí jsou odeslané peníze?
Podle něho bylo v úterý odesláno „větší množství finančních prostředků“, a to většinou na zahraniční účty C.M.B. CZ Facility. „Kromě částky 3,4 milionu korun nejde o peněžní prostředky klientů, nýbrž o provozní prostředky exekutorského úřadu. Částka 3,4 milionu korun z účtu úschov, s nimiž nesmí nikdo bez souhlasu schovatele nakládat, odešla rovněž na zahraniční účet C.M.B. CZ Facility,“ uvedl.
Pracovníci přerovského úřadu proto požádali finančně analytický útvar ministerstva financí o zablokování všech účtů soudního exekutora Vrány. „V současné chvíli jsou všechny bankovní účty zablokovány a peněžní prostředky zabezpečeny. Zároveň bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry, přičemž jako podezřelé osoby byly uvedeny Tomáš Vrána, Jiří Bílek a advokát Jiří Vančura,“ podotkl Jícha.
Žádná spojitost s chodem úřadu, tvrdí druhá strana
Vránův mluvčí Kryštof Šabacký ve středu řekl, že z depozitního účtu, na který přicházejí platby od dlužníků a jsou z něj vypláceni věřitelé, nebyly převedeny žádné peníze.
„Peníze z účtů Tomáše Vrány opravdu odešly, avšak jedná se o běžné účty, ke kterým má přístup pouze Tomáš Vrána. V žádném případě se nejedná o prostředky dlužníků a věřitelů. Tyto prostředky se převedly z důvodu obchodních aktivit Tomáše Vrány. Nemají žádný vliv na chod Exekutorského úřadu Přerov,“ upozornil.
Policisté odvezli ve čtvrtek Vránu k výslechu.
Komora oba vyslechne
Předávání EÚP novému vedení doprovází neshody pracovníků, kvůli kterým v sídle úřadu v úterý zasahovala policie. Exekutorská komora zahájila v úřadu mimořádnou kontrolu. Její délka není zatím známa. Zároveň si předvolala Vránu a Jíchu k podání vysvětlení.
„Na základě výsledků šetření se Exekutorská komora rozhodne o dalších krocích, jako je například podání kárné žaloby či trestního oznámení,“ řekla prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková. Ministra spravedlnosti Roberta Pelikána požádala o to, aby jeho úřad zahájil vlastní šetření a na případ dohlédl.
Podle Vrány může kontrola vnést světlo do pozadí případu. „Poskytneme příslušným orgánům maximální součinnost tak, aby došlo k vyšetření celé situace a odhalení skutečných důvodů, které vedly z mého pohledu k nepochopitelnému excesu a jednání ze strany ředitele a vedení úřadu, včetně jejich protiprávních kroků, které se týkají obstavení všech mých soukromých a podnikatelských účtů,“ řekl Vrána.
Dodal, že poté, co jeho zástupci nebyli v úterý vpuštěni do budovy úřadu, vlastní peníze raději převedl ze svých běžných účtů a z podnikatelských účtů tak, aby k nim neměli přístup zaměstnanci úřadu. Prostředků na vázaných účtech v hodnotě téměř 300 milionů korun se převod podle Vrány netýkal.
„Ke zpochybňované dispozici s 3,4 milionu korun se Vrána není schopen zcela přesně vyjádřit, dokud nedostane přístup k dokumentům exekutorského úřadu. Trvá na tom, že v době převodu neměl od banky žádné informace o tom, že by prostředky nebyly jeho vlastnictvím,“ uvedl Vránův mluvčí Kryštof Šabacký. Vrána kontrolorům navrhl, aby tyto peníze byly uloženy do úschovy.
Jícha byl vybrán na základě hlasování výběrové komise, ve které usedli soudní exekutoři, soudci a zaměstnanci ministerstva spravedlnosti. Vrána stál v čele EÚP od roku 2001. V pozici exekutora zůstane do 31. března, poté přerovský úřad převezme Jícha. O odvolání Vrány usiloval ministr Pelikán, který na exekutora loni kvůli stížnostem podal kárnou žalobu.
Přerovský úřad zahájil činnost v roce 2001. Zaměstnává dvě stovky lidí a ročně řeší zhruba 60 tisíc nových exekucí. V Česku patří mezi tři největší instituce zaměřené na exekuce.
