Bankovní radu ČNB doplňují dva zastánci eura. Zeman jmenoval Dědka a Moru

3 minuty
Bankovní radu ČNB doplňují dva zastánci eura
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman jmenoval novými členy rady České národní banky Oldřicha Dědka a Marka Moru. Oba jsou zastánci přijetí eura. V minulosti pracovali na vysokých postech v evropských institucích.

V sedmičlenné radě nastoupí Dědek a Mora na místa Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala, kterým v únoru vyprší mandát. Šestileté funkční období Dědka s Morou začne 13. února.

Není tajemstvím, že vámi dvěma přichází do bankovní rady členové, kteří mají poměrně bohatou zkušenost s Evropskou unií a její finanční politikou. Díky tomu bude mít bankovní rada vyváženější postoj, než měla dříve, k případnému přijetí evropské měny a bude zvažovat pozitiva i negativa.
Miloš Zeman

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. Členové rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Oba nováčci jsou považováni za příznivce přijetí eura. „Zavedení eura je politické rozhodnutí, nikoli ČNB,“ podotýká ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Neset.

„Na druhé straně odborný názor ČNB a bankovní rady je důležitý a vláda ho může brát v potaz. Zatímco v předchozím období jsme byli spíše svědky vlažného postoje členů bankovní rady k zavedení eura, posílení zastánců eura může v uvozovkách vládu i veřejnost nalomit, že by euro bylo pro Českou republiku dobrá volba,“ dodal.

V letech 1992 až 1996 byl Oldřich Dědek (63) náměstkem ředitele Institutu ekonomie Státní banky československé a později České národní banky a od dubna 1996 do roku 1999 pak poradcem guvernéra České národní banky Josefa Tošovského.

Na začátku února 1999 jej prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem a členem bankovní rady České národní banky, funkcí se ujal v únoru 1999. V bankovní radě působil do února 2005.

V první polovině roku 2006 zastával funkci poradce ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) a byl vedoucím české delegace v evropském Výboru pro hospodářskou politiku. V březnu 2007 jej druhá vláda Mirka Topolánka jmenovala národním koordinátorem pro zavedení eura. 

Přednáší na Univerzitě Karlově, má bohatou publikační činnost zejména v oblasti monetární ekonomie. 

Guvernér ČNB Tošovský ho před svým odchodem z čela národní banky prosazoval za svého nástupce, nakonec byl guvernérem jmenován Zdeněk Tůma.

Oldřich Dědek
Zdroj: ČTK

Oba noví členové mají bohaté zkušenosti z řady významných funkcí. Dědek byl už od února 1999 do února 2005 viceguvernérem ČNB. V březnu 2007 se stal národním koordinátorem zavedení eura. Přednáší na Univerzitě Karlově, má bohatou publikační činnost zejména v oblasti monetární ekonomie. Mora byl zase od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie.

Marek Mora (45) vystudoval pražskou VŠE, poté krátce působil v soukromém sektoru. Později absolvoval postgraduální a doktorandská studia ekonomie v Saabrückenu a v Hamburku a učil na univerzitě v Lipsku.

V roce 2003 nastoupil do Evropské komise. V září 2006 se stal náměstkem ministryně školství Miroslavy Kopicové pro evropské záležitosti a fondy. Funkci opustil v červenci 2007 za ministryně Dany Kuchtové. Poté pracoval na Úřadě vlády ČR, nejprve jako náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, později jako náměstek ministrů pro evropské záležitosti Štefana Füleho a Juraje Chmiela či poradce předsedů vlády Mirka Topolánka a Jana Fischera.

 V letech 2010 až 2015 působil ve funkci vedoucího kanceláře generálního tajemníka Rady EU. Od roku 2015 pracuje ve funkci ředitele pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na Generálním sekretariátu Rady EU. 

Mora byl v době svého působení na Úřadu vlády považován za klíčového muže české unijní diplomacie. Vedl také tým, který po obsahové stránce připravil a koordinoval české předsednictví EU. Byl i hlavním vládním vyjednavačem při jednáních o požadavcích prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě.

Marek Mora
Zdroj: ČTK

Analytici nečekají, že by noví členové znamenali podstatnou úpravu měnové politiky centrální banky. Nic zásadního by neměli znamenat ani pro případný konec devizových intervencí. Bankovní rada před Vánocemi zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu letošního roku. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

  • guvernér ČNB Jiří Rusnok
    viceguvernér ČNB Mojmír Hampl
    viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík
    Vojtěch Benda
    Oldřich Dědek
    Marek Mora
    Tomáš Nidetzký

Zeman za svého působení v roli prezidenta jmenoval od 1. března 2014 členem bankovní rady Jiřího Rusnoka. Následně jej od července 2016 jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období. Dále jmenoval od července loňského roku členy bankovní rady Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.

Viceguvernérovi ČNB Vladimíru Tomšíkovi a Mojmíru Hamplovi skončí druhé šestileté funkční období koncem listopadu 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025
Načítání...