Madrid – Španělská Bankia chce rozprodat části svého majetku, neboť je to nezbytná podmínka k tomu, aby mohl španělský finanční ústav čerpat slíbenou státní pomoc. Ústav dostane celkem 23,5 miliardy eur (asi 597,6 miliardy Kč) a její šéf José Ignacio Goirigolzarri řekl, že další státní injekci už jeho banka čerpat nebude. Již dohodnutá státní pomoc ale i tak bude mít nepříznivé dopady na deficit veřejných financí. Bankia je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru. Je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.
Společnost BFA, což je mateřský podnik Bankie, v pátek požádala vládu v Madridu o 19 miliard eur. Původně se přitom čekalo, že bance bude stačit kolem devíti miliard. Banka, která už má z dřívějška slíbeno 4,5 miliardy eur, peníze potřebuje na krytí ztrát ze špatných úvěrů.
„V budoucnu to logicky máme v plánu, a také kvůli požadavkům EU budeme muset prodat podíly v některých podnicích,“ sdělil k plánům banky její šéf José Ignacio Goirigolzarri, jehož citovala agentura Reuters. Bankia by mohla utrpět ztrátu až 1,6 miliardy eur (asi 40,7 miliardy Kč) z investic do letecké společnosti International Airlines Group a energetické skupiny Iberdrola.
Záchrana Bankie je přitom největší, jaké se kdy banka ve Španělsku dočkala. Až vláda dokončí svůj záměr, může mít v Bankii skoro 90 procent akcií. Madrid se chystá BFA dostatečně kapitalizovat, v říjnu byl měl také odkoupit prioritní akcie Bankie. Podle španělských zákonů by vláda měla do tří let banku prodat.
Bankia také přepočítala účty za loňský rok a zjistila, že při započtení všech výpadků v úvěrovém portfoliu hospodařila se ztrátou kolem tří miliard eur. Dosud uváděla zisk asi 300 milionů eur. Banka sdělila, že by regulační úřady EU měly její záchranný plán podepsat v červnu.
Španělsko je nyní v centru dluhové krize eurozóny
Vysoký objem ztrátových úvěrů v portfoliích španělských bank je hlavní příčinou evropských obav, že by Madrid mohl být nucen požádat o mezinárodní finanční pomoc, jak to v minulých letech učinily už tři členské země v čele s Řeckem. Dluhová krize by tak zřejmě vstoupila do nové a velmi nebezpečné fáze.
Situaci už teď komplikuje páteční sdělení vlády Katalánska, která uvedla, že potřebuje finanční pomoc od ústřední vlády. Pokud ji nedostane, dojdou jí už letos peníze na splátky dluhu. Katalánsko je přitom v rámci Španělska nejbohatší autonomní oblastí.
Objem nesplácených úvěrů ve španělských bankách neustále narůstá. Je to dáno tím, že banky působí v ekonomice, která je v recesi a která se potýká s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Práci nemá asi každý čtvrtý člověk, který je schopen pracovat.
