Babišovi navzdory: Dividenda ČEZu jen 40 korun

Praha - Představenstvo ČEZu nehodlá akcionářům vyplatit celý loňský zisk, jak v březnu požadoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vedení firmy na místo toho navrhlo za rok 2013 dividendu ve výši 40 korun za akcii. Částka navrhovaná k výplatě tak představuje 61 procent z konsolidovaného zisku po zdanění.

Když návrh představenstva schválí v červnu i valná hromada, stát by jako majoritní vlastník získal přes 15 miliard korun. Ministr financí Babiš přitom v březnu prohlásil, že by firma mohla vyplatit akcionářům celý loňský zisk, tedy 35,2 miliardy korun. To by představovalo dividendu 65 korun za akcii, takže by stát utržil 25 miliard korun.

Vedoucí zástupci ČEZu nakonec navrhli dividendu ve stejné výši, jakou energetický gigant vyplácel za rok 2012. 

Zhruba 40 až 45 procent zisku totiž firma dosud ponechávala na investice. Představenstvo při návrhu postupovalo v souladu s touto politikou, na dividendách by chtělo vyplatit celkem 21,5 miliardy. „Společnost argumentovala vždy tím, že zbytek zisku potřebuje na investice. Ale nevidím, že by ty investice minulých let nějak výrazně zvyšovaly hodnotu ČEZu,“ uvedl dříve ministr.

Andrej Babiš
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Struktura akcionářů ČEZu

  • český stát 69,78 %
  • ostatní právnické osoby 22,92 %
  • fyzické osoby 7,3 %

Centrální banka už Babišovy výroky řeší

Česká televize přitom minulý týden informovala, že výroky Andreje Babiše týkající se rozdělování dividend ČEZu prověřuje také Česká národní banka. Když totiž před třemi týdny šéf státní kasy prohlásil, že by celý loňský zisk ČEZ mohl připadnout akcionářům (mezi nimi má stát téměř 70procentní podíl), cena akcií krátkodobě výrazně stoupla.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na rozdělení zisku bude muset shodnout celá koalice. „Pokud jde o dividendovou politiku ČEZ, je to rozhodnutí majoritního akcionáře. Já předpokládám, že o tom ještě budeme v koalici jednat. Měli bychom vzít v úvahu i to, jaké investiční aktivity ČEZ plánuje v nadcházejícím období,“ konstatoval předseda vlády.

ČEZ nicméně není jedinou státní firmou, jejíž peníze by mohly přilepšit státnímu rozpočtu. V minulosti už se mluvilo třeba o Lesích České republiky, společnosti ČEPRO, České poště nebo Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Hospodářské výsledky 

ČEZu loni klesl meziročně zisk o víc než 12 procent na 35,2 miliardy korun a výhled pro letošní rok ukazuje na další pád - čistý zisk by měl klesnout zhruba o pětinu. Nicméně hotovosti má firma dost, zhruba 25 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
10:25AktualizovánoPrávě teď

ŽivěSněmovna pokračuje v debatě o zrušení nominačního zákona

Poslanci ve středu pokračují v úvodní debatě o návrhu na zrušení zákona o postupu výběru nominantů do orgánů státních a polostátních firem. Zákon podle předkladatelů z řad koalice neplní účel, opozice volá po jeho zpřesnění. Na programu je také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Druhá sociální novela prodlužuje výplaty vyšší dávky na mobilitu 2900 korun za měsíc lidem s podporou dýchání o jeden rok do konce příštího roku.
09:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno.
10:26Aktualizovánopřed 11 mminutami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 44 mminutami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 4 hhodinami

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 16 hhodinami
Načítání...