Státní rozpočet na příští rok je pod obrovským tlakem, prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Je proto podle něj otázkou, jestli se podaří udržet plánovaný deficit 70 miliard korun. Na tomto schodku přitom Babiš trvá již několik měsíců, a to i přes výrazně vyšší nároky jednotlivých ministrů. Šéf financí uvedl, že o možném nárůstu deficitu nechce spekulovat, objevily se ale podle něj miliardové položky, s nimiž se dosud nepočítalo.
Babiš si není jistý, jestli udrží schodek 70 miliard
"Já ještě nechci spekulovat, ale ten tlak je obrovský," uvedl Babiš. Zmínil například výdaje navíc v souvislosti s přísunem uprchlíků, novou bezpečnostní situací v Evropě nebo náborem nových policistů a vojáků. Jednotlivým ministerstvům se prý Babiš bude snažit maximálně vyhovět v rámci plánovaného deficitu, "i když je otázka, jestli pod takovým tlakem bude deficit udržitelný," poznamenal. Zatím na něm ale prý ministerstvo financí trvá. Vláda rozhodne v září - případné zvýšení deficitu by mohlo být v řádu miliard.
Jenom během středy jednal Babiš se třemi svými vládními kolegy právě o rozpočtu pro jejich resorty – s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO), ministrem vnitra Milana Chovance (ČSSD) a šéfem obrany Martinem Stropnickým (ANO).
Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj se tak příští rok zvedne skoro o tři miliardy korun. Ministryně nicméně původně požadovala o miliardu víc. O peníze proto bude bojovat ještě na jednání vlády. Finance půjdou na podporu evropských projektů nebo třeba na regionální rozvoj.
Víc peněz dostane také vnitro, celkem 3,1 miliardy korun. Zhruba jedna třetina půjde na řešení uprchlické krize, konkrétně třeba na rozšiřování táborů. Zbytek částky se využije mimo jiné na rozvoj policie, hasičů a financování registru smluv. Také Chovanec původně požadoval přes čtyři miliardy korun. Také obrana dostane víc, konkrétně o 1,5 miliardy korun. Její rozpočet se tak vyšplhal na 47,5 miliardy.
Jednání o navýšení rozpočtu čeká zítra i ministra životního prostředí Richarda Brabce. Stovky milionů navíc by měly jít především na programy posilující péči o krajinu.