Evropská komise se příští týden písemně zaváže, že do konce roku předloží zemím Evropské unie legislativní návrh, který Česku umožní spustit pilotní projekt obecného využití systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Novinářům to po pátečním jednání ministrů financí zemí EU řekl český ministr Andrej Babiš.
Základem systému přenesené daňové povinnosti, známého jako reverse charge, je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel neodvede fakturovanou DPH a odběratel si ji ve formě odpočtu daně nárokuje.
Písemný závazek, který na ministerském jednání slíbil učinit eurokomisař pro finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici, přijde zároveň s úspěšným dokončením vyjednávání členských zemí osmadvacítky o návrhu nových pravidel, která mají Unii usnadnit boj s daňovými úniky velkých firem.
V pátek se na nich ještě ministři zcela neshodli, přestože se většinu sporných věcí podařilo nizozemskému předsednictví vyřešit. Čas na konzultace se svým předsedou vlády si vzal belgický zástupce kvůli konkrétnímu detailu a právě také Babiš.
Karuselové podvody zasahují střední Evropu
Návrh předložený Evropskou komisí musí podpořit členské země EU, podpora všech zatím není jistá. Babiš ale míní, že karuselové podvody jsou především regionální problém, týkající se Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska.
„V tomhle teritoriu operuje organizovaný zločin, který nám krade DPH,“ řekl s tím, že v Česku se ztráty pohybují ve výši skoro 90 miliard korun. „To je částka větší než náš deficit, ročně není zaplaceno 22 procent DPH,“ podotkl. V celé EU se podle údajů komise na DPH ročně nezaplatí skoro 170 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun).
- Česká republika by chtěla u reverse charge nejméně pětiletý pilotní projekt, který by umožňoval její využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun).
Zabral nátlak?
Česko tento týden varovalo, že chce spojit osud svého pilotního projektu - který se opakovaně snaží prosadit - s bojem Unie proti daňovým únikům velkých firem a případně ho i zablokovat. V daňových otázkách je totiž třeba jednomyslné rozhodnutí zemí osmadvacítky. Moscovici i Jeroen Dijsselbloem, ministr financí předsednického Nizozemska, na to reagovali tvrzením, že jde o dvě různá témata a nelze je spojovat.
Moscovici, který o věci s Babišem jednal také na dvoustranné schůzce, připustil, že česká snaha o pilotní projekt může mít určitou legitimitu. Odmítl ale propojování obou témat. „Doufám, že český ministr Babiš tohle pochopí a že najdeme řešení v obou případech, které oba mají své vlastní různé cíle. Spojovat je nelze,“ poznamenal Moscovici.
Zástupci komise přitom dávali v neoficiálních rozhovorech najevo, že unijní exekutiva je v této otázce otevřená a příslušný návrh na pilotní projekt na požádání členských zemí připraví. Není prý však možné jej vypracovat „přes noc“. Česká strana naopak chtěla od komise slyšet například právě jednoznačný závazek, že skutečně s návrhem přijde.
Také Dijsselbloem zdůraznil, že snaha EU reagovat na agresivní daňové plánování nadnárodních korporací a snaha bránit takzvaným karuselovým podvodům u DPH nemají přímou souvislost. Pro Babišem požadovaný pilot je podle Dijsselbloema mezi členskými zeměmi Unie „celkem široká podpora“.
