Ostrava - Do konce března by měla proběhnout schůzka ekonomických expertů, kteří vyčíslí dopady předčasného odchodu horníků do penze. Ministr financí Andrej Babiš se po dnešním jednání nebrání tomu, aby do důchodu mohlo odejít dříve více horníků, ale podle propočtů by dopad na státní rozpočet mohl být až desítky miliard korun. Nároky odborářů po dnešní schůzce na karvinském dole Darkov uznává, nicméně nehodlá na tyto potřeby vystavovat „bianko šek“. Zároveň nevylučuje, že se na financování těchto důchodů bude muset spolupodílet i samotné OKD.
Ministr financí Andrej Babiš se po dnešním jednání nebrání tomu, aby do důchodu mohlo odejít dříve více horníků. Návrh se teď vztahuje na zaměstnance, kteří v dole začali pracovat před rokem 1993 a stanovený počet hodin odpracovali do roku 2008. Tato hranice by ale mohla padnout, jak si přejí odbory.
„V rámci koalice máme dohodu, že u těch horníků, kteří nastoupili do práce před rokem 1993, souhlasím. Odboráři však chtějí, aby se to týkalo všech, tj. i těch, kteří nastoupí letos, a na to máme rozdílný názor. Naše propočty ukazují, že to znamená velký dopad až v desítkách miliard korun na rozpočet,“ shrnuje závěry jednání s odbory Babiš. A dodává, že dnešní jednání vedlo především k tomu, že se domluvili na společné schůzce ekonomických expertů obou stran, kde si vzájemně představí detailní propočty s tím souvisejících nákladů. „Rozpočet není nafukovací a není možné na to dávat bianko šek,“ vysvětluje Babiš. Schůzka by se měla podle něho uskutečnit ještě do konce března.
Babiš uznává, že v okolních státech to na takovém principu funguje. „V tomhle směru mají odboráři pravdu, nicméně já musím přesně vědět do čeho jdeme, do jakých částek,“ konstatuje ministr.
U té první dohody, tj. týkající se horníků, kteří nastoupili do práce před rokem 1993, tam již propočty MF má k dispozici. Dopad není podle Babiše nijak dramatický, a proto je tento „oprávněný požadavek připraven podpořit“. Jedná se o zhruba 70–80 horníků, které by podle propočtů MF stáli zhruba sto milionů korun. Ve druhém případě je však nárok podstatně vyšší, protože jde už o 3,5 tisíce horníků.
Hornické odbory usilují o dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Argumentují tím, že práce v podzemí je extrémně fyzicky náročná, a zdůrazňují, že nikde jinde v Evropě havíři nefárají tak dlouho jako v Česku. Současné ministerstvo práce je vyslyšelo a přišlo před časem s návrhem na úpravu zákona, která by umožnila, aby část horníků odcházela do důchodu o pět let dříve než dosud. A týkat by se to mělo i těch, kteří nastoupili po roce 1993.
Ministerstvo změnu navrhuje především s ohledem na krizi těžařské společnosti OKD, propouštění a očekávaný rychlejší útlum těžby. Úprava věku starobního důchodu by mohla podle zastánců této změny pomoci snížit stavy lidí v hornictví bez dramatického nárůstu nezaměstnanosti. Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn.
Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ uvedl již dříve šéf hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Zdůraznil, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.
Pytlík tak pozitivně hodnotí dnešní jednání s ministerem Babišem. „Je to jedno z mála jednání, kde jsme se někam posunuli,“ potvrdil ČT 24. „Babiš slíbil, že se vyřeší se nařízení vlády a technické problémy, kdy se to týká 70 až 80 horníků. A co je podstatné, slíbil, že se budeme zabývat i tou druhou částí, tj. i horníky, kteří nastoupili po roce 1992, a tam je to potřeba celé rozebrat, aby nevznikl pocit, že někdo okrádá daňové poplatníky,“ uvedl.
Pytlík potvrdil, že kdyby se změnily podmínky pro předčasné odchody do důchodu i pro další horníky, týkalo by se to v OKD asi 3500 lidí. „Myslíme, že to nezatíží tolik rozpočet České republiky. Ministerstvo spočítalo, že by to údajně někde do roku 2070 stálo asi 50 miliard. My teď musíme říct, kolik to bude stát opravdu v roce 2019, 2020, reálně do roku 2030 a kolik tu bude zaměstnanců,“ řekl odborový předák. Předčasné odchody horníků do důchodu podle něj nemusí přijít státní rozpočet dráž než výdaje na nezaměstnané, protože důchodce je dvakrát levnější než nezaměstnaný. „Já si myslím, že to daňové poplatníky přijde ještě na mnohem méně,“ řekl Pytlík.
Uvítal Baišův návrh na vytvoření pracovní skupiny, která by se situací horníků zabývala. „Na ministerstvu financí bychom rozebrali přesné dopady a koho se to vlastně týká, kolika lidí a kolika peněz, což taky přijímám, protože je to asi jeden z prvních, který řekl: budeme o tom jednat zcela vážně,“ řekl Pytlík.
Podle ministra Babiše stále platí, že dohoda by mohla být realizována ještě do konce roku, plánované schůzky na tom prý nic nezmění. „Musíme ale najít kompromis. Pro naší vládu je důležité, aby OKD dlouhodobě přežilo,“ uvedl Babiš.
Dodal, že je potřeba vzít potaz, že systém předčasných důchodů některé firmy řešily také vlastními zdroji. Podle něho je zde zároveň možností kombinace zdrojů firmy a státních rozpočtů, například prostřednictvím vytvoření zaměstnaneckého fondu. „Jakmile budou známá čísla, určitě budeme chtít do toho vedení firmy nějakým způsobem zapojit,“ dodal s tím, že vedení OKD je již o tomto záměru informováno.
Ministr zároveň zmínil, že proběhla inventura ekologických závazků státu vůči OKD. „Tam si myslím, že chceme být vstřícní, ale očekáváme, že vedení se bude podílet na řešení celé situace, protože privatizace OKD je nešťastná a zásadním způsobem negativně ovlivnila tento region,“ dodal.
Tématem důchodů důlních pracovníků se má příští týden zabývat vláda.
Ve společnosti OKD nesplňuje podmínky pro dřívější důchod 3500 horníků, v dalších podnicích asi 250. Pokud by návrh začal platit, letos by mohlo jít do penze kolem 50 z těchto lidí. Počet by postupně rostl, v roce 2026 by jich mělo být asi 350. Po zhruba pěti letech by se číslo začalo snižovat. Největší výdaje by hornické důchody přinesly v letech 2027 a 2032, a to asi 140 až 160 milionů ročně. „Nemyslím si ale, že by to byla částka, která by znamenala velkou zátěž pro státní rozpočet,“ míní Michal Tvrdoň z Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava.
