Babiš dál odkládá start evidence tržeb - nyní na polovinu roku 2016

Koaliční rada souhlasila s dalším odložením elektronické evidence tržeb - tentokrát zhruba o tři měsíce. Místo nyní plánovaného dubna se tak systém spustí až od poloviny roku 2016. Návrh na prodloužení doby mezi okamžikem platnosti a účinností zákona podalo ministerstvo financí. Od centrálního online mapování tržeb si slibuje lepší přehled o výběru daní.

Původně resort plánoval spuštění se začátkem nového roku, posléze avizoval polovinu února, aby následně termín znovu  posunul na začátek dubna. Nejnověji stojí v itineráři tučně údaj červenec 2016. Schvalování zákona chce nicméně opozice TOP 09 a ODS v Poslanecké sněmovně blokovat.

„Ministerstvo financí se vzhledem k eskalujícím útokům ze strany opozice a výraznému zpolitizování věcné i technické roviny projektu elektronické evidence tržeb rozhodlo přistoupit k mimořádnému prodloužení doby mezi okamžikem platnosti a účinnosti zákona ze tří měsíců na sedm,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Žurovec.

Nový trend: Daně nezvyšujme, raději lépe vybírejme

Střední a východní Evropa pomalu mění daňovou strategii. Místo zvyšování se zdejší státy více soustředí na to, jak stávající daně lépe vybírat - s podobným závěrem přišla aktuální studie poradenské společnosti Mazars. Je to změna oproti dřívějším letům, kdy naopak vlády chtěly vyššími daněm narovnat deficitní rozpočty.

V českém podání je symbolem zmíněného trendu právě elektronická evidence tržeb. Hojně diskutovaný „online hlídač" obchodních transakcí se prezentuje jako hlavní trumf ve strategii ministra financí Andreje Babiše. Jde ale zároveň o nápad, na kterém se neshodnou firmy ani politici. Co je pro jednoho transparentní bič na nepoctivé poplatníky, druhý vidí třeba jako nesmyslnou překážku menším živnostníkům.

obrázek
Zdroj: ČT24

Státní rozpočet může podle propočtů ministerstva zavedením celkem získat z DPH a daně z příjmu dodatečně ze sektoru stravování a pohostinství a maloobchodu zhruba 12,5 miliardy korun. Doprovodné zákony k návrhu snižují sazby DPH ve stravovacích službách z 21 na 15 procent a zavádějí jednorázovou slevu až 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.

Opozice myšlence elektronické evidence vyčítá především to, že je drahá a že podnikatele a priori považuje za podvodníky. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek už na začátku července tvrdil, že je možné systém zneužít. „Největšímu oligarchovi a ministrovi financí to přinese dokonalý monitoring trhu,“ řekl. To ale Andrej Babiš odmítá, podle něj „do finanční správy nejde žádný detail“.

Lídr ODS Petr Fiala při debatě ve sněmovně upozornil i na to, že na řadě míst existuje problém s přenosem dat a vysokorychlostním internetem a obchodníci nebudou moci v požadovaném čase odesílat údaje finančním úřadům. Andrej Babiš ovšem reagoval, že živnostník bez připojení bude moci požádat finanční úřad o zjednodušenou registraci a údaje bude smět odesílat jednou týdně.

Pravicová opozice nicméně i tak chystá rozsáhlé obstrukce při závěrečném schvalování. To by mělo přijít na řadu během podzimu. Pokud pravicová opozice neuspěje s obstrukcemi a zákon projde podle vládních předpokladů, tak se od nového roku bude zavedení elektronické evidence týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu i maloobchodu. O dalším rozšíření systému by měla rozhodnout následně vláda.

Pokud zákon na podzim parlamentem projde, připojí se první obchodníci přes internet k finanční správě v dubnu příštího roku. Česko nebude zdaleka první. Bulharsko systém zavedlo v roce 2012, po Chorvatsku (2013) přišlo Maďarsko (2014) a letos i Ukrajina.

Plošné zvyšování daní se v řadě států neosvědčilo, a tudíž se hledají nová opatření, která by tolik nedusila ekonomický růst, a přesto vedla ke snižování schodku státního rozpočtu."
Gabriela Ivanco
manažerka, Mazars ČR

Opoziční strany nabízejí odlišný recept. Spojit ekonomický růst s úsporným režimem chtějí s pomocí jednodušších daní – a poté neklást podnikatelům překážky. „I v mezinárodním srovnání se náš daňový systém hodnotí jako vůbec jeden z nejsložitějších," tvrdí ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Právě komplikovanost a nejednoznačnost daňového systému může podle opozice vytvářet skuliny, kterými lze peníze vyvést ven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 3 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 4 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...