Praha - Několikahodinová diskuze ve sněmovně dnes skončila bez výsledku. Poslanci se nakonec nestihli rozhodnout, zda podpoří vládní návrh na další podporu biopaliv, který vyvolává bouřlivou debatu. Jde totiž o to, že daňové zvýhodnění by pomohlo jedné z divizí Agrofertu, která dodává biopaliva pro státní podnik ČEPRO. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se tak ocitá ve střetu zájmů. On sám dnes ČT potvrdil, že bude hlasovat proti tomuto zákonu.
Debatu o biopalivech vyvolala novela zákona o spotřební dani. Největší distributor pohonných hmot, státní podnik ČEPRO, podléhá ministerstvu financí Andreje Babiše. Biopaliva, která má norma zvýhodnit, ovšem ČEPRO odebírá od jediného českého výrobce, společnosti Preol, patřící do skupiny Agrofert. Opozice i sociální demokracie má za to, že se tím Andrej Babiš dostává do střetu zájmů.
- „Samozřejmě, že jsem ve střetu zájmů. To všichni věděli. Já jsem ve střetu zájmů, už když ráno otevřu oči… Já budu hlasovat proti tomuto zákonu. Mně je úplně jedno, jestli ho sněmovna přijme, nebo ne,“ řekl dnes ministr financí Andrej Babiš.
„Tady žádný konflikt zájmů neexistuje,“ reagoval druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. „ČEPRO biopaliva nakupuje v pravidelných měsíčních tendrech od toho, kdo je nejlevnější. Nemůžu za to, že jedna z kapacit Agrofertu vyrábí efektivně. Co bychom s tím měli dělat? Můžeme tu fabriku zbourat a propustit stovky lidí, dovézt metylester řepkového oleje z Německa a dát práci německým sedlákům. Naši zemědělci za to určitě budou panu Kalouskovi tleskat,“ dodal s tím, že na výrobu biopaliv jde v současnosti třetina české produkce řepky.
Právě bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) je totiž největším kritikem případného daňového zvýhodnění biopaliv v době, kdy státní kasu vede Andrej Babiš. ANO ale za jeho slovy vidí pouze politickou hru a odvolává se na jeho dřívější hlasování. „Pan Kalousek byl ten, kdo to prosadil ve sněmovně v roce 2009 a dneska říká, že to je konflikt zájmů,“ prohlásil Faltýnek.
Současný místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek se nechal v Otázkách Václava Moravce (OVM) slyšet, že schválení zákona o biopalivech je praktickou ukázkou toho, že vláda nedělá dost pro to, aby zabránila oligarchizaci země. „Jediným důsledkem je 5 miliard veřejné podpory z daní nás všech pro Andreje Babiše podle zákona, který si on sám napsal a vláda mu ho bez protestů schválila,“ uvedl. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) mu však oponoval - lidé podle něj volili Babiše s vědomím, že je vlastníkem Agrofertu. Babišovy společnosti se prý může dotknout prakticky každá daňová reforma. Ohradil se i Babiš - profit jde podle něj za distributorem, ne za výrobcem.
Česko se podle Faltýnka Unii zavázalo zvýšit podíl biopaliv na deset procent do roku 2020, tak by se tím mělo také řídit. Ministr životního prostředí Richard Brabec upozorňuje, že se zatím ještě bez biopaliv první generace neobjedeme. Také podle Faltýnka si je potřeba uvědomit, že biopalivy druhé generace jsou míněna biopaliva vyráběná z mořských řas, dřevní štěpky nebo z organického komunálního odpadu.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky vyplývá ze závazku, který před rokem 2010 dala Česká republika Evropské unii. Země podle něj má zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v palivech na deset procent, v současnosti je na pěti. „Toto rozhodnutí zvyšuje naši energetickou nezávislost na ruské ropě,“ konstatuje Jurečka. „Pokud jsme se k těmto závazkům zavázali, platí princip, že Evropská komise uplatňuje sankční systém a výše sankce je minimálně ve výši toho, co by členský stát musel vynaložit na splnění závazku.“
Dva závazky
„Ta situace je docela složitá. Existuje závazek i České republiky a dalších zemí do roku 2020 snižovat emise v dopravě a tento závazek nikdo neodvolal a skoro určitě ani neodvolá. Druhá věc je, že je tady další závazek. To je jakoby prostředek k tomu, aby se snížily emise v dopravě - aby se do roku 2020 dosáhlo podílu 10 % biopaliv na trhu pohonných hmot. To je závazek, který také stále platí, nicméně se předpokládá s pravděpodobností hraničící s jistotou, že bude přehodnocen a snížen. Bohužel už se tak mělo stát. Nicméně mezi sebou diskutuje Rada ministrů, Evropský parlament a Evropská komise a zatím se na žádném kompromisním řešení neshodli, tedy platí původní závazek,“ řekl v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel.
Sněmovnou dnes hýbala biopaliva
Po několikahodinovém jednání dnes sněmovna nakonec nerozhodla o návrhu na další podporu biopaliv, diskuze to ale byla vcelku bouřlivá. Vládní návrh hájí především ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ho za vládu předložil. Jurečka dnes ve sněmovně opět připomněl závazek vůči EU a hrozbu případných sankcí.
Předseda ODS Petr Fiala vyzval poslance ANO, aby si uvědomili střet zájmů a zdrželi se hlasování o zákonu. „Tohle už není klasický střet zájmů. Tohle je zneužití vlastního politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy,“ prohlásil. O konfliktu zájmů hovořil i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Tvrdí, že Babišův Agrofert díky daňové podpoře biopaliv získá přinejmenším pět miliard korun.
Předseda poslaneckého klubu ANO a bývalý dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek řadu tvrzení označil za mýty. Například uvedl, že Agrofert není dominantním producentem řepky, z níž se část biosložek vyrábí. Řekl, že loni Agrofert sklidil řepku jen z pěti procent ploch, na nichž se pěstovala. Poukázal i na to, že některé okolní země plánují rozšířit osevní plochy s řepkou.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem novinářům řekl, že ČSSD zákon pustí do druhého čtení. Chce se ale zeptat Evropské komise, jestli je norma v pořádku z pohledu evropských pravidel. Premiér zdůraznil, že není možné „na kritice střetu zájmů“ Babiše pokračovat takovým způsobem, aby byl poškozen venkov a zemědělci. Předlohu zpochybnil i sociální demokrat Milan Urban. Podotkl, že Německo daňové zvýhodnění biopaliv zrušilo a Španělsko snížilo o polovinu. „V Evropě je tato cesta na ústupu,“ řekl.
Sám ministr Andrej Babiš dnes ve sněmovně nevystoupil.
Biopaliva první a druhé generace
Surovinou pro výrobu současných biopaliv první generace je biomasa. Mezi biopaliva první generace patří bioetanol, vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje, vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, dále metylester mastných kyselin (FAME), vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej,..) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu.
U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva vyrobená z této suroviny patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, methanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.
