ANO a ČSSD svedou první souboj o rozpočet, jen ministr práce žádá navíc 14 miliard

5 minut
ČSSD bude mít dodatečné požadavky ve výši asi 20 miliard
Zdroj: ČT24

Jen pár dní poté, co získala Babišova vláda důvěru ve sněmovně, otestuje koaliční spolupráci mezi ANO a ČSSD rozpočet na příští rok. Původní obrys rozpočtu totiž schvaloval ještě předchozí Babišův kabinet bez sociálních demokratů. Tehdy mluvila ministryně financí Alena Schilerová (ANO) o tom, že ostatní ministři žádají navíc 10 miliard. ČSSD ale bude mít ještě  vyšší požadavky – jen ministr práce a sociálních věcí žádá pro svůj resort dodatečných 14 miliard.  Právě Petr Krčál (ČSSD) míří za ministryní financí hned v pondělí.

Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka bylo prvním úkolem nových ministrů rozklíčovat návrh rozpočtu na příští rok. „Další schůzku budeme mít v neděli v podvečerních hodinách, tam bychom měli zformulovat naše finální požadavky,“ upřesňuje vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Alena Schillerová proto čeká, s jakými požadavky její noví vládní kolegové přijdou. „Máme dvě třetiny nových ministrů, musí se s problematikou detailněji seznámit,“ říká Schillerová.

V pondělí zamíří na resort financí první ministr – právě Petr Krčál, a bude jednat o požadavcích pro ministerstvo práce. „Schází tam peníze na aktivní politiku zaměstnanosti a na celý ten systém, který podporuje úřad práce, to si myslím, že je také vleklé téma,“ konstatuje Petr Krčál (ČSSD). Programové prohlášení nové vlády navíc počítá s výrazným zvýšením rodičovské, ani to zatím rozpočet nezahrnuje.

Další miliarda podle něj chybí na výstavbu nových domovů pro seniory a podporu dalších služeb, o které je v souvislosti se stárnutím generace zájem. V nadpožadavcích je započítáno i zvýšení platů pro zaměstnance v sociálních službách. „Chybí tak 1,3 miliardy, abychom mohli zvýšit platy o deset procent,“ dodává Petr Krčál. 

Odbory chtějí přidávat letos, vláda zvažuje až příští rok

Platy chce zvyšovat i ministr vnitra Jan Hamáček, a to o šest procent v rizikovém příspěvku a o čtyři procenta v tarifech policistů a hasičů. Proto žádá 1,5 miliardy navíc. Už teď ale přiznal, že pokud bude vláda přidávat, tak ne letos. To přitom požadují odbory. „Celé to jednání s odbory budeme směřovat tak, aby k tomu zvýšení došlo od prvního ledna příštího roku,“ dodává Hamáček.

Vnitro má i další požadavky – třeba peníze pro tabulková místa pro nové policisty a u hasičů hlavně na financování nové techniky.

Předseda ČSSD teď kromě resortu vnitra vede i ministerstvo zahraničí: pro něj bude Hamáček požadovat navíc jednu miliardu.  Peníze prý chybí na diplomaty a opravy budov. „Cestou by mohlo být to, že část prostředků, které se vyberou na víza, by mohla být směřována do rozpočtu ministerstva zahraničních věcí,“ říká Hamáček.

Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) schází peníze v rozpočtu i jeho resortu: „Zejména na rekonstrukci a obnovu památek ale také na podporu živého umění.“ Ministerstvo kultury už přitom dostalo přidáno jednu miliardu.

  • Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu.
  • Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun.
  • V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.
  • Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...