Američtí giganti platí více ředitelům než na daních

New York - Na 26 velkých amerických firem loni vyplatilo mnohem vyšší částky svým ředitelům, než odvedlo federální vládě na daních, jak vyplývá ze studie Ústavu pro politická studia. Firmy, včetně AT&T, Boeingu a Citigroup, vyplatily ředitelům v průměru 20,4 milionu dolarů (410 milionů korun), zatímco na daních podle svých zpráv pro regulační úřady zaplatily v loňském roce ze svých vysokých zisků pouze zlomek nebo nic. Zisk firem se v průměru pohyboval kolem miliardy dolarů.

Úlevy a slevy na daních umožňují firmám vyplácet velké peníze ředitelům, a snížit si tak daňový výměr, uvádí studie. Stát tak v době, kdy je deficit téměř bilion dolarů, dostává méně peněz. Podle studie 18 z 26 firem loni získalo daňovou vratku či různé slevy na dani. Zpráva kritizuje i využívání daňových rájů. Dvacet šest sledovaných firem má celkem 537 dceřiných firem v daňových rájích.

Studie se opřela do Boeingu nebo Citigroup

Kritika se snesla zejména na ředitele firmy Boeing Jamese McNerneyho Jr., který loni obdržel od firmy 18,4 milionu dolarů, zatímco firma obdržela daňový přeplatek 605 milionů. Podobně šéf banky Citigroup Vikram Pandit obdržel 14,9 milionu, avšak banka měla 144milionové daňové zvýhodnění.

Proti výsledkům studie se však firmy ohradily. Mluvčí Boeingu Charles Bickers prohlásil, že daňový účet firmy, včetně odložených daní, byl loni 1,3 miliardy dolarů. Firma si částečně snížila zisk využitím daňového dobropisu, který povzbuzuje firmy, aby více utrácely za výzkum a vývoj. Podle Bickerse to pomohlo společnosti loni najmout v USA 11 000 lidí. Citigroup pak upozornila, že v letech 2008 a 2009 hospodařila se ztrátou a loňský zisk tak použila na pokrytí ztrát z minulých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 7 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 12 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 17 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 17 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...