Americká centrální banka oznámila první zvýšení základní úrokové sazby za téměř deset let. Z minima, na němž byla sedm let, se zvýšila o čtvrt procentního bodu. Už v říjnu se na posunu shodli členové měnového výboru. Podle nich je růst sazeb klíčový pro další vývoj ekonomiky. Během následujícího roku by sazbu mohl Fed zvýšit ještě čtyřikrát o čtvrt procentního bodu.
Americký Fed po deseti letech zvýšil úrokové sazby
Fed zvýšil sazbu: Malý posun na škále, ale velký krok v ekonomické historii (zdroj: ČT24)
„Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta,“ uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor.
Jsme ve fázi, kdy Fed už nemůže cuknout. Krok byl učiněn. Předpoklad zvýšit sazby o další procento do konce roku 2016 bude podle mého názoru uskutečněn.
Fed dal najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude „postupné“ a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku sazbu zvýší čtyřikrát o čtvrt bodu.
„Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na 'postupnou' dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom německé pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian.
Šéfka Fedu na pozdější tiskové konferenci uvedla, že měnová politika zůstává i po dnešním kroku uvolněná. „Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat,“ sdělila Yellenová.
Na minimální úrovni od konce roku 2008
Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil podporovat hospodářské oživení po světové finanční krizi. S takovým cílem zavedla centrální banka nízké úrokové sazby v prosinci 2008. Od té doby je držel na rekordním minimu - tedy nula až čtvrt procenta. V posledních měsících se ale americká ekonomika zlepšuje, a splňuje tak podmínky pro uvolnění měnové politiky.
Je to nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku.
V uplynulých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačoval, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.
„Když se podíváme na hospodářský cyklus jako takový, zvyšování úrokových sazeb by mělo být v případě, kdy je ekonomika samovolně schopná růst. Nicméně teď jsme v období, kdy ekonomika roste, respektive ne všechny ekonomické ukazatele jsou na takové úrovni, na jaké by měly být dle centrálních bank. To je například inflace,“ upozornil analytik společnosti Colosseum František Bostl.
S velmi nízkou inflací se potýká - stejně jako eurozóna - i americký trh. A to hlavně kvůli dlouhodobému propadu cen energií. Cílem americké centrální banky přitom je dosáhnout až dvouprocentní inflace. Proto bude zvyšování úrokových sazeb pomalé.
Bostl: Jsme ve fázi, kdy Fed už nemůže cuknout. Krok byl učiněn (zdroj: ČT24)