Americká vláda dočasně zmírnila restrikce vůči firmě Huawei

Americké ministerstvo obchodu v noci na úterý dočasně na tři měsíce zmírnilo obchodní restrikce vůči čínskému výrobci telekomunikačních zařízení Huawei zavedené minulý týden. Tento krok má omezit negativní dopady na zákazníky čínského podniku po celém světě, píše agentura Reuters.

Ministerstvo se rozhodlo povolit firmě Huawei nakupovat americké zboží za účelem zachování nynějších komunikačních sítí a zajištění softwarových aktualizací pro existující telefony Huawei. Toto povolení je platné do 19. srpna a ministerstvo nevylučuje prodloužení jeho platnosti.

Podle ministra obchodu Wilbura Rosse operátoři díky tomuto povolení získají čas na úpravu svých aktivit. „Cílem je zřejmě zabránit kolapsu internetových, počítačových a telefonních systémů,“ uvedl washingtonský právník Kevin Wolf, který dříve působil na ministerstvu obchodu.

Zmírnění restrikcí podle agentury DPA mimo jiné znamená, že společnost Google může majitelům chytrých telefonů Huawei v příštích třech měsících i nadále poskytovat plný přístup k softwarovým aktualizacím a aplikacím.

Čínské akcie dnes díky zmírnění restrikcí vůči Huawei posílily. Index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal téměř 1,4 procenta po pondělním poklesu o 0,9 procenta. Vzhůru zamířily i ceny akcií evropských výrobců čipů, které v pondělí výrazně klesly kvůli obavám z přerušení dodávek pro Huawei.

Americká vláda minulý týden firmu Huawei zařadila na černou listinu, takže americké podniky nyní potřebují zvláštní povolení, aby jí mohly dodávat své produkty. V pondělí pak společnost Google oznámila, že se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android. Ta by kvůli tomu přišla o aktualizace a později i o přístup k řadě služeb amerického gigantu, jako jsou například aplikace Play Store, Gmail a YouTube. Společnost Google tím reagovala na zmíněné zařazení firmy Huawei na černou listinu.

Během pondělí se pak rozhodly zmrazit dodávky pro tuto čínskou společnost podle agentury Bloomberg i další velké firmy. Mezi nimi je údajně třeba společnost Intel, která Huawei dodává čipy pro počítačové servery, výrobce procesorů a modemů Qualcomm, společnost Xilinx, která vyrábí čipy pro počítačové sítě, nebo firma Broadcom, další klíčový dodavatel společnosti Huawei. Jejich vedení zaměstnancům sdělilo, že až do dalšího rozhodnutí nebudou společnosti Huawei dodávat žádné výrobky.

Evropa nebude Spojené státy v restrikcích následovat, řekla viceprezidentka Huawei

Zakladatel společnosti Huawei Žen Čeng-fej v úterý uvedl, že jeho firma se na restrikce ze strany USA připravovala. Dodal, že Huawei je schopna vyrábět čipy, které nyní nakupuje v USA. To však podle něj neznamená, že firma nákupy amerických čipů ukončí.

„Nynější kroky americké vlády podceňují naše schopnosti,“ prohlásil Žen. Upozornil rovněž, že Huawei se nachází ve sporu s americkou vládou, a nikoliv s americkými podniky.

Viceprezidentka Huawei Catherine Čchenová v rozhovoru s italským listem Corriere della Sera vyjádřila přesvědčení, že Evropa nebude Spojené státy v restrikcích následovat, protože čínský podnik je již řadu let partnerem evropských operátorů.

V investičním světě se kromě otázek bezpečnosti zmiňuje i další důvod, proč se Huawei dostal na černou listinu. Celou záležitost lze podle analytiků vnímat v kontextu probíhajících obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou, kdy poté, co se vzájemná vyjednávání dostala do fáze konfliktu a obě strany navyšují celní bariéry, se vzájemné rozpory rozšířily do dalších oblastí.

„To, že se Huawei ocitl na černé listině, lze vnímat jako demonstraci síly ze strany Spojených států. Donald Trump tímto krokem ukazuje svou převahu a dává najevo, že Čína je na obchodu s Amerikou závislá,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled