Alimenty během na dlouhou trať, platí se třeba i z nemocenské

Praha - V tomto článku se podíváme na problematiku alimentů. Že je to téma živé, je vzhledem k počtu rozvodů v Česku více než nasnadě. A uvědomují si to i politici, například prezident Václav Klaus se nedávno vyjádřil, že nechápe, proč by měl otec ztratit řidičský průkaz, když nebude platit alimenty. Dnes se zaměříme především na to, jak dlouho musí rodič alimenty platit a jak je to se snižováním jejich výše například v době dlouhodobé nemoci rodiče.

Nejdříve velmi krátce obecně k vyživovací povinnosti. Základní pravidlo zní takto: povinný (tj. v našem případě pro zjednodušení otec) je povinen platit alimenty do té doby, dokud se není schopno dítě samo živit. Podstatné je, že v předchozí větě nikde nenajdete odkaz na věk dítěte – zletilost v tomto nehraje žádnou roli, a ani mytologická hranice 26 let. Dítě může studovat na vysoké škole, několik jich může bez zdárného zakončení vystřídat atd. (podobně pokud má dítě zásadní zdravotní handicap), na druhé straně, pokud dítě ukončí školní docházku dříve než v osmnácti letech a začne pracovat, pak může výplata alimentů skončit ještě před osmnáctým rokem.

Nyní nechme stranou veškeré (a bohužel časté) soudní peripetie o vyměření výše výživného, morální soudy a věnujme se otázkám, se kterými se na portál ČT24 obrátili naši čtenáři. Jak je to s výplatou alimentů například v případě, když otec dlouhodobě onemocní? Anebo může matka vyžadovat po otci dítěte peníze, pokud není zapsaný v rodném listě dítěte?

Výplata alimentů, když je otec dlouhodobě nemocný

Otec se nemůže zbavit povinnosti platit výživné ani tehdy, když je dlouhodobě odkázán na pobírání nemocenské. Stejně jako v úplné rodině je dítě živeno i tehdy, když jsou rodiče nemocní, tak ani v případech, že rodiče nežijí spolu, tomu není jinak. Otec musí platit, a pokud nemá na stanovenou výši výživného, doporučuje se nejprve dohodnout s matkou dítěte na dočasném snížení.

Pokud však dohoda není možná, pak přijde na řadu žaloba na snížení výživného. Dokud ovšem soud nerozhodne, je nutno platit výživné v plné výši. Nemocenská je postižitelná exekucí, tudíž na druhé straně, pokud otec neplatí, může i matka a dítě vymáhat alimenty soudně. V těchto případech ale není možné exekuovat nezabavitelné minimum, tj. pokud je otcova finanční situace velmi špatná, tak z logiky věci nelze dostat celou částku dříve nastaveného výživného. Jakmile by se ale otcova finanční situace zlepšila, pak je možné vymáhat ušlou částku zpětně.

Vymáhání peněz po otci, který není zapsán v rodném listě

Když v rodném listě dítěte není otec uveden, pak samozřejmě nevzniká otci povinnost platit výživné. K určení otcovství může dojít souhlasným prohlášením rodičů, pokud k tomu nedojde, naskýtá se prostor pro soudní určení otcovství (návrh na určení otcovství může podat i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem).

Sluší se dodat, že výplata jednotlivého výživného se promlčuje po třech letech, tudíž výživné může být v této době na základě výsledku soudu vyměřeno i zpětně. Existuje také instrument předběžného opatření, tj. matka, soudící se o určení otcovství, podá soudu návrh, v němž podrobně vylíčí svou situaci, a podá žádost o to, aby domnělý otec platil již předem. Soud návrh prozkoumá a vydá rozhodnutí.

Problematika alimentů, stanovování jejich výše a práva a povinnosti obou stran, která se k této otázce váží, je velmi složitá. Proto se tomuto tématu budeme v Poradně portálu ČT24 věnovat i v budoucnu. Máte-li k tomuto tématu jakékoliv dotazy, neváhejte je zaslat do naší Poradny. Pokusíme se je zodpovědět v dalších článcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...