Aféra v Kodani: Unikla závěrečná zpráva, rozezlila rozvojové země

Kodaň - Třetí den kodaňské konference, která má přinést klíčové rozhodnutí o podobě ochrany životního prostředí pro nadcházející desetiletí, poznamenal nečekaný skandál. Do médií unikl dánský návrh závěrečné zprávy celé klimatické konference. Odklání se od Kjótského protokolu, snižuje vliv OSN a poskytuje bohatým státům možnost vypouštět téměř dvakrát více emisí než chudým. Informaci jako první přinesl britský deník The Guardian. Návrh závěrečného usnesení vyvolal odpor v řadách zástupců rozvojových zemí v čele s Indií a Čínou, podle nichž je takový přístup nevyvážený.

Podle návrhu, jehož text omylem unikl, by do roku 2050 měly mít rozvinuté státy možnost vypouštět až dvojnásobný objem emisí skleníkových plynů než rozvojové. Chudé země nesmí podle textu překročit limit 1,44 tun uhlíku na osobu do roku 2050, zatímco pro bohatší státy je limit 2,67 tun. Rozvojové země ale takový závazek přijmout nechtějí. Argumentují tím, že emise by měly snižovat státy, které zbohatly díky průmyslu, a tudíž nesou největší zodpovědnost za poškození životního prostředí.

„Tento text okrádá rozvojové země o jejich spravedlivý a rovnoprávný podíl v atmosférickém prostoru,“ prohlásil Lumumba Di-Aping, súdánský předseda skupiny 132 rozvojových států. „Neopustíme nyní jednání, protože nedovolíme neúspěch Kodaně. Ale nepodepíšeme nerovnou dohodu. Nepřijmeme takovou smlouvu, která odsuzuje 80 procent světové populace k dalšímu utrpení a nespravedlnosti,“ řekl Di-Aping. Rozvojové země rovněž obvinily dánského premiéra Rasmussena z toho, že dal přednost vlastním politickým zájmům a vizi bezpodmínečného úspěchu před kvalitní dohodou.

OSN problém zlehčuje, zpráva ale nejspíš spadne ze stolu

Z textu dále vyplývá, že bude oslaben vliv OSN v nakládání s financemi určenými na boj s klimatickou změnou. Nově vzniklý „zelený fond“ by totiž měla spravovat Světová banka a Globální fond životního prostředí (GEF). Okrajovou roli dává text OSN i ve vyjednávání. Dále rozděluje chudé státy, a to tak, že vytváří novou kategorii rozvojových států, a to „nejzranitelnější“. Text také navrhuje vznik úplně nové dohody, kdežto rozvojové země si přejí rozšíření Kjótského protokolu. Ten totiž rozvojovým zemím garantuje peníze a technologie a na rozdíl od dánského protokolu je právně závazný.

Organizace spojených národů celý problém bagatelizuje. Tvrdí, že šlo o jeden z mnoha návrhů, které pracovní skupiny dostaly minulý týden a který měl za úkol rozproudit diskusi. Takový postup je podle OSN běžný. „Šlo o neformální dokument, který dostalo několik lidí za účelem konzultace. Jediné formální texty v procesu OSN jsou v rukou představitelů účastnících se jednání konference v Kodani,“ uvedl šéf klimatického panelu OSN Yvo de Boer. S největší pravděpodobností bude nyní nutné text stáhnout, především kvůli reakci již předtím skeptických států, jako je Čína nebo Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...