Aféra v Kodani: Unikla závěrečná zpráva, rozezlila rozvojové země

Kodaň - Třetí den kodaňské konference, která má přinést klíčové rozhodnutí o podobě ochrany životního prostředí pro nadcházející desetiletí, poznamenal nečekaný skandál. Do médií unikl dánský návrh závěrečné zprávy celé klimatické konference. Odklání se od Kjótského protokolu, snižuje vliv OSN a poskytuje bohatým státům možnost vypouštět téměř dvakrát více emisí než chudým. Informaci jako první přinesl britský deník The Guardian. Návrh závěrečného usnesení vyvolal odpor v řadách zástupců rozvojových zemí v čele s Indií a Čínou, podle nichž je takový přístup nevyvážený.

Podle návrhu, jehož text omylem unikl, by do roku 2050 měly mít rozvinuté státy možnost vypouštět až dvojnásobný objem emisí skleníkových plynů než rozvojové. Chudé země nesmí podle textu překročit limit 1,44 tun uhlíku na osobu do roku 2050, zatímco pro bohatší státy je limit 2,67 tun. Rozvojové země ale takový závazek přijmout nechtějí. Argumentují tím, že emise by měly snižovat státy, které zbohatly díky průmyslu, a tudíž nesou největší zodpovědnost za poškození životního prostředí.

„Tento text okrádá rozvojové země o jejich spravedlivý a rovnoprávný podíl v atmosférickém prostoru,“ prohlásil Lumumba Di-Aping, súdánský předseda skupiny 132 rozvojových států. „Neopustíme nyní jednání, protože nedovolíme neúspěch Kodaně. Ale nepodepíšeme nerovnou dohodu. Nepřijmeme takovou smlouvu, která odsuzuje 80 procent světové populace k dalšímu utrpení a nespravedlnosti,“ řekl Di-Aping. Rozvojové země rovněž obvinily dánského premiéra Rasmussena z toho, že dal přednost vlastním politickým zájmům a vizi bezpodmínečného úspěchu před kvalitní dohodou.

OSN problém zlehčuje, zpráva ale nejspíš spadne ze stolu

Z textu dále vyplývá, že bude oslaben vliv OSN v nakládání s financemi určenými na boj s klimatickou změnou. Nově vzniklý „zelený fond“ by totiž měla spravovat Světová banka a Globální fond životního prostředí (GEF). Okrajovou roli dává text OSN i ve vyjednávání. Dále rozděluje chudé státy, a to tak, že vytváří novou kategorii rozvojových států, a to „nejzranitelnější“. Text také navrhuje vznik úplně nové dohody, kdežto rozvojové země si přejí rozšíření Kjótského protokolu. Ten totiž rozvojovým zemím garantuje peníze a technologie a na rozdíl od dánského protokolu je právně závazný.

Organizace spojených národů celý problém bagatelizuje. Tvrdí, že šlo o jeden z mnoha návrhů, které pracovní skupiny dostaly minulý týden a který měl za úkol rozproudit diskusi. Takový postup je podle OSN běžný. „Šlo o neformální dokument, který dostalo několik lidí za účelem konzultace. Jediné formální texty v procesu OSN jsou v rukou představitelů účastnících se jednání konference v Kodani,“ uvedl šéf klimatického panelu OSN Yvo de Boer. S největší pravděpodobností bude nyní nutné text stáhnout, především kvůli reakci již předtím skeptických států, jako je Čína nebo Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí dvě miliardy, řekl Havlíček

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
včera v 06:30

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
včera v 04:22

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
10. 11. 2025

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
10. 11. 2025

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
10. 11. 2025

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...