2030: Třetina energie z obnovitelných zdrojů, počítá EU

Brusel - Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990. Navrhuje to Evropská komise. V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku také počítá s celounijním závazkem vyrábět ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. O konečné podobě klimatické politiky se ale ještě bude jednat. Česko je zastáncem spíš méně radikálního postupu.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že cíl snížit emise o 40 procent je ambiciózní; výroba skoro třetiny energie z obnovitelných zdrojů je podle něj signálem stability pro investory i pro podporu bezpečnosti energetických dodávek. Během posledních deseti let se v Evropě podíl obnovitelných zdrojů skoro zdvojnásobil - z necelých osmi procent na třináct procent v roce 2011; v Česku je to pak šest procent. 

Okolo obou ukazatelů se do poslední chvíle lobbovalo. Některé země Unie, především ty závislé na průmyslové výrobě, chtěly snížení emisí jen o 35 procent, vyšší snížení prosazovalo Německo, Francie a Velká Británie. 

Ekologové vidí cíle jako nedostatečné

Sám Barroso dnes připustil, že z čistě ekonomického pohledu by jen jeden závazný cíl snížení emisí unii stačil. Absence cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů by ale podle něj byla „politicky velmi negativní“. Předseda komise připomněl, že produkce energií z obnovitelných zdrojů je v současnosti důležitou částí evropského energetického průmyslu. Vynechání závazku by tak podle něj dalo špatný signál průmyslu a poškodilo investice v této oblasti.

Dnes oznámené cíle už dopředu kritizovaly ekologické organizace, třeba Greenpeace, jako nedostatečné. Eurokomisařka odpovědná za klimatické změny Connie Hedegaardová jim dnes vzkázala, že komise musí navrhovat změny, které jsou prakticky prosaditelné. „Těch 40 procent není málo, je to velká věc, bude to od Evropy vyžadovat hodně,“ poznamenala. 

I další organizace, jako Klimatická koalice nebo Hnutí DUHA, vidí rozhodnutí komise jako nebezpečný ústupek velkým energetickým firmám i zastaralému průmyslu a politické selhání. Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek upozornil, že navržená opatření by znamenala růst ceny tepla a další znevýhodnění občanů využívajících teplo z dálkového vytápění. Firmy ČEZ nebo Westinghouse návrh naopak vítají

O návrhu se bude diskutovat na summitu EU i v Evropském parlamentu. Kromě jiného také předpokládá reformu systému obchodování s emisními povolenkami v příštím období. Komise navrhuje vznik stabilizační rezervy, která by měla zlepšit odolnost systému automatickými úpravami nabídky povolenek do aukcí. Podle představ komise by systém pracoval podle předem nastavených pravidel bez toho, že by do něj mohla zasahovat komise nebo členské státy. 

Nynější evropská pravidla počítají se snížením emisí CO2 o 20 procent v roce 2020 s tím, že nejméně 20 procent energie půjde z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by se měly snížit emise CO2 o 80 až 95 procent proti úrovním z roku 1990. Velká konference OSN o klimatu je plánovaná do Paříže na rok 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 45 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 19 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...