K poslancům se ještě jednou vrátí zákon o střetu zájmů přezdívaný hnutím ANO jako „lex Babiš“. Senátoři jej podle návrhu svého ústavně právního výboru vrátili do sněmovny k přepracování. ANO by se ovšem mohlo ještě jednou pokusit zákon zastavit. Součástí zákona jsou pravidla, která omezují vlastnictví ministrů a jsou napsaná tak, že se bezprostředně týkají podnikání šéfa ANO Andreje Babiše.
Zůstanou Babišovi média? Senát vrátil zákon o střetu zájmů poslancům
Události: Zákon o střetu zájmů se vrací do sněmovny (zdroj: ČT24)
Senátoři rozhodli o vrácení zákona o střetu zájmů do Poslanecké sněmovny s pozměňovacím návrhem, jenž mimo jiné odloží účinnost části nových pravidel z ledna na září příštího roku. Jde mimo jiné o nový zákaz vlastnictví médií ministrem. Senát ovšem odmítl pozměňovací návrh Zdeňky Hamousové zvolené za ANO na odklad účinnosti také pro pravidlo, které znemožňuje společnostem ve vlastnictví ministrů žádat o dotace či usilovat o veřejné zakázky. Neuspěl ani Libor Michálek (nezař.), jenž navrhoval opatření, které by znemožnilo převést firmy na blízké osoby nebo do podílových fondů.
V zákoně jsou chyby, proto se vrací
Ústavně-právní senátní výbor, který inicioval navrácení novely do sněmovny, nechce zákon o střetu zájmů úplně pohřbít, výhrady měl spíše technické. Jeho členové míní, že novela není v souladu s dalšími zákony. Podle zpravodaje garančního výboru Miloše Malého jde mimo jiné o to, že nereaguje na předchozí novelu, která změnila pořadí odstavců. To je podle nich potřeba změnit, současně navrhli odložit účinnost z ledna až na září příštího roku, takže by všechna opatření platila až pro členy vlády, která vzejde z příštích voleb. Výhrady měly i další senátní výbory.
Předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha uvedl, že pokud Senát návrh schválí v takové podobě, ve které přišel z Poslanecké sněmovny, novelizovaný zákon o střetu zájmů „nebude moct být v praxi použitelný“. Vidí v něm zásadní nedostatky, které je potřeba napravit. Také předseda senátního klubu ODS Jaroslav Kubera již před schůzí avizoval, že zákon o střetu zájmů nepodpoří. „Je nepřehledný, nepovede k výsledku, který sleduje. Dá se velmi snadno obejít,“ podotkl.
Když sem přijde návrh, který je třeba opravovat dvaceti pozměňovacími návrhy, tak to svědčí o nepříliš kvalitní práci v Poslanecké sněmovně.
Dosavadní spory o zákon o střetu zájmů se přitom netýkaly technických záležitostí ani jeho přehlednosti. Šlo hlavně o pozměňovací návrhy, které do původní vládní novely přidali poslanci. Ve sněmovně prošly změny, které by omezovaly Agrofert, pokud by zůstal v majetku vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Navíc by Babišovi – nebo kterémukoli jinému ministrovi – znemožňovaly vlastnit média. „Je pro nepřijatelné, aby moji základní svobodu, co chci vlastnit a co nehci vlastnit a jestli chci jít do politiky nebo ne, rozhodoval někdo jiný,“ uvedl Andrej Babiš.
I v debatě v Senátu se Babiše zastaly senátorky zvolené za ANO. Někteří další senátoři naopak myšlenku na omezení podnikání ministrů postavili. „Když si někdo koupí deníky, tak z toho chce mít prospěch,“ řekl senátor Radko Martínek (ČSSD). I on ale zdůraznil, že má zákon formální vady. Podle Václava Lásky (SZ) by to, co „lex Babiš“ zavádí, mělo být jasné a automatické. „Že sem doputovala tato část, je prohra zdravého rozumu. (…) Ale alespoň říká jasně, co považuje za mravné,“ uvedl.
Za Andreje Babiše se naopak částečně postavil Jiří Čunek (KDU-ČSL). Odkázal na své vládní působení, které provázela obvinění z korupce či pobírání sociálních dávek. „Kdybych měl média, tak bych mohl v jiných novinách vysvětlit, jak to vlastně bylo,“ srovnal své tehdejší postavení s možnostmi Andreje Babiše. Omezení vlastnictví ministrů podle něj situaci jen zneprůhlední. „Všichni vědí, kdo co vlastní. (…) To se mi zdá lepší než to, že to teď udělá někdo jinak. Koupí si to někdo ze skupiny,“ řekl Jiří Čunek.
Advokát Korbel v 90’ ČT24: Nepovažuji zákon za šťastný (zdroj: ČT24)
Advokát Korbel: Zákon zastře to, co mohlo být transparentní
Zákon nepovažuje za šťastný ani advokát František Korbel. Cesta zákonných zákazů podle něj ničemu neprospěje, protože se dá velmi jednoduše obejít. Korbel dále upozornil, že to, co by mohlo být naprosto zřejmé a transparentní, tedy že určitý konkrétní politik nebo fyzická osoba je vlastníkem konkrétních médií, bude díky tomuto zákonu zastřeno a vyvedeno do „podstatně méně transparentních struktur.“
Podle advokáta půjde zřejmě o smluvní vztahy v soukromém sektoru, kde mohou navíc vzniknout vazby na zahraničí. „Babišovi ani nikomu jinému nic nebrání v tom, aby si založil zahraniční společnosti, aby uzavřel kontrakty se zahraničními osobami. Poté to, co mohlo být jasné, tak jasné nebude vůbec,“ podotkl Korbel.
Návrat do sněmovny může znamenat konec. Dienstbier však poslancům věří
Pokud senátoři novelu nepřijmou, může se Babiš ještě pokusit o její úplné zablokování. Není to sice časté, ale již se stalo, že zákon, který sněmovnou prošel a Senát ho vrátil, poslanci dodatečně smetli. Takový osud potkal například trestní zákoník, který před deseti lety připravil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec.
Předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) je však přesvědčen, že zákon o střetu zájmů takto ohrožen není. Odkázal na velkou podporu, kterou při původním schvalování ve sněmovně měl – proti němu hlasovalo pouze 37 poslanců ANO a dva nezařazení a několik dalších poslanců včetně zbytku ANO se zdrželi. Všechny ostatní vládní i opoziční strany „lex Babiš“ podpořily.
Novela zákona o střetu zájmů ale na počátku necílila na Andreje Babiše ani na ministry obecně. Kromě omezení pro podnikání ministrů totiž především mění pravidla pro odevzdávání majetkových přiznání. Politici je budou muset podávat již při nástupu do veřejné funkce, nově by také měla přiznání přicházet do centrálního registru. Těm, kdo ho neodevzdají, zpřísňuje novela tresty.