Brno – Za novinový článek, ve kterém přirovnal ruskou anexi Krymu k postupu hitlerovského Německa v roce 1938, ho vyhodili z práce. Profesor moskevské diplomatické akademie Andrej Borisovič Zubov dnes přednášel studentům na Masarykově univerzitě v Brně. Tato škola mu, podobně jako další zahraniční univerzity, nabídla práci, on ji ale s díky odmítl. Věří, že jeho povinností je rozšiřovat obzory studentům doma v Rusku.
Putinův režim není Rusko, říká historik Andrej Zubov a sám je toho důkazem. Se současným ruským postojem ke krizi na Ukrajině nesouhlasí. Když se v novinách veřejně vymezil proti anexi Krymu, přišel o místo. Měnit názory nebo státní příslušnost ale nehodlá – navzdory pracovním nabídkám ze zahraničních univerzit, včetně té Masarykovy v Brně, chce zůstat v Moskvě. „Mám povinnost učit ruské studenty, aby se z nich stali evropsky myslící lidé s širokým rozhledem,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Současné dění na Ukrajině bere jako snahu o definitivní vypořádání se se sovětskou minulostí. To, čím si Česko prošlo už po rozpadu Sovětského svazu, prožívá Ukrajina až nyní. „Tam, kde je vazba na Sovětský svaz stále ještě silná, tedy na jihu a východě Ukrajiny, se demonstrovalo kolem pomníků Lenina,“ upozornil Zubov, podle kterého je „desovětizace“ podstatou celé revoluce.
„Podle mne na Ukrajinu přišla novodobá revoluce, sami Ukrajinci ji nazvali revolucí důstojnosti. Řeší odchod od hodnot sovětského systému, který se v Rusku ještě neodehrál. Proto se vláda v Moskvě této revoluce bojí. Může se totiž, podobně jako za Arabského jara, kdy se rozšířila z Tunisu do Egypta a Libye, rozšířit do Ruska,“ uvedl Zubov.
Bez míru nemá referendum cenu
Současné plebiscity o nezávislosti Ukrajiny považuje historik Zubov za bezcenné. „Čísla nejsou podstatná. Probíhalo to v naprosto nestandardních podmínkách, obzvlášť v oblastech, kde probíhají protiteroristické operace,“ myslí si Zubov. V tomto ohledu výjimečně souhlasí s prezidentem Putinem, který nedávno prohlásil, že je nejprve nutné situaci na Ukrajině stabilizovat, zajistit řádné prezidentské a parlamentní volby a poté za mezinárodního dozoru pořádat referenda o připojení některých částí země k Rusku.
Jedno takové hlasování chystají na tuto neděli proruští separatisté v Doněcku. „Tohle referendum nemá žádnou hodnotu. Může ho uspořádat pouze centrální ukrajinská vláda, poté co bude v celé zemi a zejména v této oblasti klid. Pak teprve budou mít otázky větší či menší autonomie jihovýchodu Ukrajiny smysl,“ apeloval Zubov.
Změna kurzu
Za současnými problémy stojí podle Zubova změna ve směřování ruské politiky po nástupu Vladimíra Putina. „Oficiální místa v Rusku dnes deklarují, že naše země není částí západní civilizace, ale že je specifickou euroasijskou civilizací, což je dnes oficiálním principem naší propagandy. Pro mne je tahle myšlenka naprosto zcestná,“ upozornil Zubov.
Kroky současného vedení Zubov vykládá jako snahu vládnoucích elit o udržení moci. „Proto se rozhodli Rusko zmrazit, respektive otočit ho zpět směrem k neliberální minulosti. Znovu se oživují tradiční podvědomé hodnoty v myslích lidí – že je celý svět proti nám. Ale ten opravdový zápas se vede mezi podvědomými, totalitními ideami sovětského Ruska a liberálně demokratickými myšlenkami současného světa,“ myslí si historik.
„Chci vysvětlit, že ne celé Rusko myslí stejným způsobem jako ruská oficiální média. Že je tady jiné Rusko, které se stydí za anexi Krymu, stydí se za pokusy roztříštit novou ukrajinskou vládu,“ dodal Zubov, který věří, že se současná ruská politika v budoucnu změní. „Rusko by se mělo vrátit zpět na cestu západním směrem, snad to bude v nejbližší budoucnosti. Doufám, že Rusko bude ruským Ruskem, ne nějakou zemí bez tváře, ale evropskou zemí a součástí demokratického světa,“ uzavřel historik.
Andrej Borisovič Zubov
- (*1952 v Moskvě), politolog, historik, publicista
- absolvent Moskevské státní vysoké školy mezinárodních vztahů (MGIMO), roku 1989 obhájil disertační práci na téma Parlamentní demokracie a politická tradice východu
- řadu let pracoval v Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd
- nyní se zabývá religionistikou a dějinami Ruska
- je vedoucím katedry historie náboženství Ruské pravoslavné univerzity a generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ na MGIMO
Ruský historik Zubov vyvolal pozornost médií článkem v listu Vedomosti, v němž srovnával ruský postup vůči Krymu s politikou nacistického Německa před druhou světovou válkou. Zanedlouho poté byl propuštěn. Vedení akademie MGIMO k tomu uvedlo, že vědomě a opakovaně porušoval akademická pravidla a jeho postoj k zahraniční politice Ruska vyvolává rozhořčení v univerzitních kruzích a poškozuje vzdělávací a výchovný proces. Po vlně solidarity, která se na podporu profesora Zubova zvedla v Rusku i zahraniční, byl přijat zpět. Nesmí ale učit a na diplomatické akademii zůstane jen do 30. června, kdy mu končí smlouva.
„Nyní je koncepce jednotné učebnice dějepisu, ale třeba já mám jiný přístup k válce, říkám jí ne velká vlastenecká, ale sovětsko-nacistická válka,“ řekl Zubov.
