Letošního ročníku Czech Press Photo se nezúčastníme, oznámilo několik předních českých fotografů. Soutěž kritizovali už loni, když zvítězila amatérská fotografie orangutanů z Bornea. Podle nich se ale od té doby nic nezměnilo. Ředitelka soutěže se brání – k úpravě pravidel prý došlo.
Známí fotografové odmítli účast na Czech Press Photo, prý ztratilo kredit. Ředitelka se brání
Fotografové Michal Čížek, Milan Jaroš, Stanislav Krupař, Tomki Němec, Filip Singer a Jan Šibík v úterý v otevřeném dopise opět zkritizovali soutěž Czech Press Photo. Ta podle nich ztratila prestiž, a proto se letošního 25. ročníku nezúčastní. Jde přitom o autory, kteří byli v minulosti v soutěži úspěšní.
Kritika z jejich strany vygradovala na konci loňského roku, když se vítěznou fotografií stal snímek Lukáše Zemana. Ten podle autora zachycoval samici orangutana s umírajícím potomkem na Borneu, kde tito primáti trpí ustupujícím pralesem.
Podle kritiků ale nešlo o žurnalistickou fotku a autor mohl její význam popiskem posunout. Oslovili tehdy dokonce odborníka na primáty. Podle něj ale z fotografie nešlo posoudit, zda mládě umíralo, nebo jen odpočívalo. Za vítězný snímek se postavila jak porota, tak kritizovaná ředitelka soutěže Veronika Souralová.
Vedení soutěže splnilo jen jeden požadavek, říkají fotografové
V návaznosti na tento spor někteří fotografové vyzvali vedení soutěže ke změnám. Porota by se podle nich měla každoročně obměňovat, hlasovat veřejně, uplatňovat požadavky na autentičnost fotografie a omezit manipulaci s obrazem i vyzněním snímku. Především by se pak měla opět zaměřit na profesionální novinářskou fotografii.
Právě tento požadavek byl podle nich jediný, který vedení soutěže splnilo. V srpnu totiž oznámilo, že účastníci budou nově muset doložit svou profesionalitu – například novinářskou press kartou nebo doporučením od spolupracující redakce.
Orangutani stále vadí
Šestici fotografů to nestačí, loňská fotografie jim stále vadí. „Ani po vzrušené debatě, kterou jsme v médiích a na sociálních sítích otevřeli, porota výsledek nerevidovala. Pro nás, profesionály, to bylo velké zklamání,“ píší v otevřeném dopise, který adresovali Souralové.
„Do soutěže se vtáhnul takový prvek amatérismu, se kterým nesouhlasíme,“ říká k loňskému vítězi fotograf Milan Jaroš. „V době, která je úplně zmatená a kdy nevíte, co je pravda a co není, učinit Fotografií roku fotku, která tou pravdou není, je podle nás dost problematické,“ dodává. A stále trvá na tom, že by porota měla loňské rozhodnutí přehodnotit.
Autor fotografie Lukáš Zeman už celou záležitost považuje za uzavřenou. „Porota potvrdila vítězství fotografie. Nechápu, proč se to znovu vytahuje,“ vyjádřil se pro Newsroom ČT24. „Popisek vyjadřuje to, co na té fotce je a jak jsme to tenkrát cítili a skutečně viděli. Není tam nic vymyšleného, nic dodaného, nic připraveného,“ hájí se. Podle něj prestiž soutěže neupadá. „Fotografie, které vítězí, jsou kvalitní.“
Souralová: Porota bude hlasovat na kameru
„Soutěž je zcela dobrovolná, účastníci se mohou a nemusí přihlásit. Myslím si, že je to na osobním rozhodnutí,“ komentuje otevřený dopis ředitelka Veronika Souralová. Kritice se ale brání.
„My se snažíme, aby 25. ročník byl o profesionálním fotožurnalismu. Proto pořádáme i konferenci na téma role vizuálního žurnalismu v současné době. Pozvali jsme světové odborníky,“ říká. Změny v pravidlech se podle ní inspirují světovou soutěží World Press Photo.
Navíc podle ní není pravda, že by splnila pouze jeden z požadavků kritiků. Pro Českou televizi uvedla, že zasedání poroty bude nově zaznamenáváno na kameru. Kritici to berou jako posun. „Já to beru jako obrovský úspěch té naší několikaměsíční práce, kdy se s tím potýkáme,“ říká fotograf Jan Šibík. Soutěže se ale přesto nezúčastní.
Byty slavných nebo fotky z věží? Grant Prahy má sloužit jiným účelům, říká Němec
Fotografům toho totiž vadí víc. Jako problematický vnímají i Grant Prahy, který v rámci soutěže uděluje pražský magistrát. Odměnou je roční stipendium na zachycování proměn hlavního města.
Kritikům se nelíbí třeba cyklus Matěje Derecka Harda, který fotografoval známé lidi v jejich bytech, ale ani poslední vítězný soubor. V roce 2018 totiž ocenění získal fotograf Tomáš Vocelka za své snímky pražských ulic z věží. „Nemalý finanční obnos byl svěřen podle nás amatérovi, který ho neměl dostat. Tím souborem o Praze nic neříká. Je to zas jen estetická hříčka amatéra,“ říká k němu Milan Jaroš.
„Zdvihlo mě ze židle,“ dodává Tomki Němec. „Myslím si, že spousta šikovných mladých fotografů, kteří mají nápady a kteří by do archivu, který bude mít význam po desítkách let, mohli přinést soubor, který o něčem opravdu vypovídá. To, co jsem viděl, bylo prostě špatně. Ty peníze mají sloužit jiným účelům.“
Předseda poroty by se mohl měnit po dvou letech
Další problém, který kamerový záznam z jednání nevyřeší, je podle fotografů samotné složení poroty. Podle nich by se měl měnit především její předseda. Tento post zastával v uplynulých letech fotograf Petr Josek. „Když je tam řadu let pořád to stejné jméno, tak je to pořád stejný styl fotek, který je preferovaný,“ říká Jan Šibík.
„Ono to není tak jednoduché. Je nutné, aby předseda poroty v té porotě alespoň jeden rok zasedal. Navrhovaný systém každoroční změny předsedy je nerealizovatelný,“ oponuje Souralová. Přesto ale zvažuje, že by se předseda poroty měnil po dvou letech.