Praha - Rozhodnutí o vyvlastnění a proces stanovení náhrady pro původního majitele by mohly být nově na sobě nezávislé. Vyplývá to z nových pravidel pro vyvlastňování, která připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Úřad již vypořádal připomínky z meziresortního řízení, která další ministerstva podala k návrhu novely zákona o vyvlastnění. Změna pravidel se bude týkat také určování výše náhrady po vyvlastnění, má zabránit spekulacím, oznámilo dnes MMR.
Změny ve vyvlastňování mají zabránit spekulacím
Náhrada se určí podle ceny před vydáním územního rozhodnutí
„V mnoha případech se stává, že lidé požadují přemrštěné částky. Výše náhrady za vyvlastnění se proto bude určovat podle ceny ve stavu před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím se změnou bonity pozemku,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Rozhovor s náměstkem ministra pro místní rozvoj (zdroj: ČT24)
Oddělení rozhodnutí o vyvlastnění a procesu stanovení náhrady je podle úřadu důležité pro případ, že s vyvlastněním majitel pozemku souhlasí, ale nesouhlasí s cenou. „Zatímco nesouhlas s vyvlastněním neumožňuje zahájit stavební práce, kvůli kterým se vyvlastňuje, odvolání pouze proti náhradě stavební proces odblokuje, stavba může běžet a přitom obě strany dále vyjednávají o ceně,“ sdělilo ministerstvo.
„Společně se základní cenou za vyvlastnění pozemku může vyvlastňovanému příslušet určitá náhrada na případnou újmu, která mu vznikne - například když někdo hospodaří na poli, tak očekává v nějakém časovém výhledu určité výnosy, to vše musí být v rámci stanovení náhrady zohledněno,“ uvedl ve Studiu ČT24 náměstek ministra Miroslav Kalous. „Cílem novely je především předejít obstrukcím, cílem není upírat právo vlastníkům pozemků nebo nemovitostí, na to, aby je mohli užívat,“ dodal.
Návrh novely počítá se zjednodušením vyvlastňování také v dalších bodech. Ruší například lhůtu, která říká, že vyvlastnitel musí učinit vše pro to, aby byl po dobu nejméně šesti měsíců známý účel vyvlastnění.
„Novelu tohoto zákona předložím vládě do konce června spolu s další klíčovou reformou, kterou je úprava stavebního zákona,“ poznamenal šéf MMR Jankovský. Pokud půjde legislativní proces hladce, bude moci začít zákon o vyvlastnění platit už letos na podzim.
Asi nejznámějším sporem státu se soukromým vlastníkem půdy je v posledních letech případ farmářky Ludmily Havránkové a jejích pozemků potřebných pro dostavbu dálnice D11 k Hradci Králové. Spor o pozemky se řeší už 17 let a žádné z vlád se s farmářkou zatím nepodařilo na výkupu pozemků dohodnout.
isifa