Podoba nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny by mohla být jasná do začátku léta. Úpravy prosazuje vládní koalice, zatím se ale nedokázala dohodnout na kompromisu. Změnit by se mohly časy pro schvalování zákonů, hnutí ANO kvůli obstrukcím prosazuje omezení poslaneckých projevů. Opozice navíc žádá úpravu ministerských interpelací a více prostoru pro své zákony.
Podnět k revizi jednacího řádu Poslanecké sněmovny dalo vleklé schvalování elektronické evidence tržeb (EET), proti jejímuž zavedení na přelomu roku protestovala pravicová opozice a snažila se ho blokovat obstrukcemi – dlouhými projevy a častými přestávkami sněmovních klubů. Koaliční poslanci nakonec přijetí EET prosadili kličkou ve sněmovních pravidlech a stanovili pevný čas hlasování. Opozice následně vládní postup označila za protiústavní.
Vleklé schvalování normy, od které si ministr financí Andrej Babiš sliboval lepší výběr daní, také spojilo zájmy vládních socialistů a hnutí ANO. Jeho šéf totiž sněmovně dlouhodobě vytýkal její údajnou neefektivitu a k výtkám se v souvislosti s přijímáním EET připojil i premiér Bohuslav Sobotka: „Faktické připomínky a přestávky na jednání klubů jsou masivně zneužívány. Ukazuje se, že je nutná revize jednacího řádu.“
Výsledkem byla lednová shoda vládních stran na změně jednacího řádu. „Byl bych rád, aby ubylo zbytečných pauz a aby byl na každý zákon striktně dáno, že může vystoupit tolik a tolik lidí v tom a tom čase,“ uvádí předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jiří Mihola.
Koalice by ráda změnu, ale neshodne se, jakou
Konkrétní návrh se koalici dosud nedaří najít, ačkoliv místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Jermanová, která změny za hnutí ANO prosazuje, by chtěla mít návrh hotový už do konce tohoto měsíce.
Podle druhé nejsilnější vládní strany by se měl pro příště ve sněmovně vyměřit čas, který plénum věnuje projednávání jednotlivých norem. „Posilujeme organizační výbor, který má v podstatě určit časovou dotaci pro jednotlivé zákony a potom si jednotlivé frakce poměrně rozdělí čas,“ vysvětluje své záměry Jermanová. Čas určený klubu by pak mohli vyčerpat buď jednotliví poslanci, kteří se předem přihlásí v rámci svého klubu, nebo jeden poslanec.
Proti tomu se v minulosti stavěla sociální demokracie. „Nic bych v tomto neměnil. Dnešní koalice může být zítřejší opozicí,“ upozornil před časem předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a nyní dodává: „Hlavní, co vidím jako problém, je, že třetí čtení se mohou konat pouze ve středu a v pátek a to ve vymezených hodinách, a dva opoziční kluby mohou vetovat projednávání mimo tento rámec.“
Vláda s posledním kolem sněmovního projednávání udělala negativní zkušenost při schvalování zákona o státní službě, který od letošního roku stanovuje nové fungování tuzemské byrokracie.
O zákoně ve třetím čtení je totiž podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny možné hlasovat jen ve středu a v pátek dopoledne mezi 9. a 14. hodinou – a pravicová opozice hrozila, že pokud koalice nepřijme její návrhy na úpravu schvalované normy, zablokuje její přijímání pro celé volební období. Sobotkova formace proto nakonec ustoupila.
Na interpelace jako do houslí
Kabinetní ambici časově omezit prostor vystupujících poslanců označuje opozice za náhubkový zákon a do dolní komory přichází s vlastními požadavky. Spíš než změny jednacího řádu chce změnit průběh interpelací, neboť jí vadí častá absence ministrů. Například čtvrteční interpelace trvaly jen pět minut, protože nebylo koho interpelovat.
„Na malou účast ministrů na interpelacích jsme zvyklí. Dnes však do práce nepřišel ani jeden člen vlády. Pohrdání parlamentem v přímém přenosu,“ komentoval situaci šéf občanské demokracie Petr Fiala.
Výhrady vznesl i samotný premiér, který přiznal, že účast některých členů vlády „je skutečně bídná“. „Každý člen vlády si může svůj program zorganizovat tak, aby v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek mohl být,“ dodal a poukázal přitom i na statistiku, kterou zpracoval Úřad vlády.
Podle ní k největším absentérům patřili vicepremiér Andrej Babiš (ANO) a ministři vnitra a zdravotnictví Milan Chovanec a Svatopluk Němeček (oba ČSSD). Všichni tři byli přítomni zhruba jen třetině dotazů, které na ně směřovaly. Víc než desetkrát chyběl i sám premiér nebo ministři Jurečka a Stropnický.
Aby už dotazy poslanců na šéfy resortů kvůli absencím nepropadaly, navrhuje opozice, že by je ministři museli zodpovědět příště. „V případě, že není přítomen jeden ministr, který je interpelován, který má odpovídat na nepřijatou písemnou interpelaci, tak se jen přeruší projednávání, ale interpretace nepropadne,“ vysvětluje navrhovaný princip předseda komunistů Vojtěch Filip.
Víc prostoru pro opoziční návrhy
Opozice také chce, aby měla větší prostor pro projednávání svých návrhů; na jeho nedostatek si stěžuje dlouhodobě, řada opozičních předloh totiž leží ve sněmovně déle než rok. KSČM dokonce pohrozila iniciováním mimořádných schůzí dolní komory, pokud se zákony nezačnou projednávat v pořadí, jak byly předloženy.
„Nedávno se pan Babiš chlubil, že už prosadil čtyřiadvacet zákonů ze všech ministerských, já už podal asi šestnáct návrhů, projednány byly dva, ačkoliv nejsem horší poslanec než pan Babiš – a to by se mělo řešit,“ dodal předseda Starostů Petr Gazdík.
Jestli se na změnách jednacího řádu dohodne koalice, bude o nich muset přesvědčit i opozici. Její hlasy totiž potřebuje k prosazení změny. Pokud poslanci nová pravidla přijmou, budou se jimi řídit až jejich nástupci.
