I když soudkyně Helena Králová při hlavním líčení v kauze poslaneckých trafik přitakala na přímou otázku státního zástupce Rostislava Bajgera, zda jsou použité odposlechy nezákonné, nakonec soud upřesnil, že za nezákonně získané považuje jenom dvě SMS zprávy, nikoli všechny odposlechy. Ostatně při předchozích jednáních připustila jejich použití. Expremiérovi Petru Nečasovi v případu hrozí až šest let vězení.
V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), čelí vedle Nečase obvinění také jeho současná žena Jana (dříve Nagyová) a bývalý náměstek ministerstva zemědělství Roman Boček. Oba podle obžaloby Nečase v roce 2012 navedli k podplacení poslaneckých „rebelů“ Ivana Fuksy, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra lukrativními funkcemi výměnou za to, že se vzdají mandátů a umožní přijetí vládního daňového balíčku.
Při úterním líčení to vypadalo, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Králová, která čelí kárné žalobě v souvislosti se svým rozhodováním v jiné kauze Nečasové, nově prohlásila odposlechy za nezákonné po několikavteřinové tiché poradě svého senátu.
Soudkyně totiž nepovolila předestřít svědkovi, někdejšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, SMS zprávu získanou v rámci odposlechů v reakci na námitku Nečasova obhájce Adama Černého, že odposlechy včetně dané SMS jsou nezákonné. Podle něj je totiž povolil místně nepříslušný soud a příkazy k telefonním odposlechům nejsou řádně odůvodněny.
„To mám chápat tak, že jste vyhověli námitce, že ty odposlechy jsou nezákonné?“ zeptal se soudkyně státní zástupce Bajger. „Ty odposlechy, ano,“ odpověděla mu Králová. Žalobce pak poté v dalších otázkách na Kalouska nepokračoval a novinářům posléze řekl, že postup soudkyně nechápe.
„Předsedkyně senátu JUDr. Králová mi sdělila, že pouze nepřipustila dvě SMS zprávy z důvodu subsidiarity, odposlechy jako celek prý za nezákonné neoznačila. Ústně hodlá zdůvodnit při dalším jednání ve věci,“ uvedla nyní mluvčí soudu bez dalších podrobností.
Kalousek potvrdil, že místa ve firmách nabídl až poté, co se vzdali mandátu
Kalousek jinak v úterní výpovědi podpořil tvrzení obhajoby, že místa ve vedení Českého Aeroholdingu a Čepra nabídl Fuksovi a Šnajdrovi on sám, a to až poté, co se vzdali mandátu – tedy nikoliv premiér Nečas před složením jejich poslanecké funkce.
„Fuksovi jsem nabídl místo v představenstvu Aeroholdingu v době, kdy jsme chtěli zachránit České aerolinie. Ministerstvo financí chtělo rozšířit představenstvo o věrohodného zástupce státu, mně se ta myšlenka líbila, ale neměl jsem vhodnou osobu. Když se inženýr Fuksa vzdal mandátu, tak jsem tu vhodnou osobu měl. Svého času to byl můj první náměstek na financích, lepšího člověka bych k tomuto účelu nenašel,“ řekl.
Ohledně Šnajdra uvedl, že pro pozici předsedy dozorčí rady Čepra měl dostatečné předpoklady, protože měl zkušenosti z exekutivy, byl náměstkem na ministerstvu zdravotnictví a dlouhá léta stál v čele VZP.
Na přímou otázku soudkyně, zda jim funkce nenabídl předtím, než se vzdali mandátu, odpověděl „ne, bylo to poté, co se vzdali mandátu a byli volní na pracovním trhu“. S Nečasovou ani Bočkem o věci nekomunikoval, jen prý zřejmě podle zvyklostí informoval tehdejší předsedy koaličních stran – tedy i Nečase – koho chce do funkcí dosadit.
Obžalovaná trojice vinu odmítá. Nečas, který v úterý k soudu opět dorazil bez omluvené manželky, už dříve uvedl, že nikomu nic nenabízel. Pouze se snažil řešit rozkol v ODS, řekl.
Expremiérovi a Bočkovi hrozí až šest let vězení. Nečasové až osm, protože je obžalována také z krácení daní u luxusních darů, které dostávala v době, kdy zastávala funkci šéfky premiérova kabinetu.
Problémy s odposlechy
Za nezákonné byly koncem loňského roku označeny odposlechy v případu Davida Ratha, a to senátem pražského vrchního soudu vedeným Pavlem Zelenkou. Odposlechy byly podle odvolacího soudu nedostatečně odůvodněny, čímž dal za pravdu obžalovaným, když poukazovali na to, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce. Vrchní soud tak zrušil verdikt Krajského soudu v Praze, který předtím poslal Ratha nepravomocně na 8,5 roku za mříže za přijetí 16milionového úplatku.
S důvody zrušení rozsudku nesouhlasili státní zástupci a postup vrchního soudu se nelíbil ani ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO), který proti zrušení rozsudku podal stížnost. Následně pak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že došlo k porušení práv ve prospěch obžalovaných. Byť nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, umožnil opětovně použití odposlechů jako důkazů u krajského soudu.
Rath ale boj proti použití odposlechů nechce vzdát. V září podal ještě ústavní stížnost kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle Rathových obhájců totiž bylo porušeno právo na spravedlivý proces.
