Brno - Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se obrátila na Nejvyšší soud, aby prozkoumal případ Rudolfa Pavlíčka - bývalého komunistického funkcionáře, který se podle policie v 50. letech podílel na vyhánění sedláků na Rakovnicku. Napsaly to Hospodářské noviny (HN). O případu nucené kolektivizace bude Nejvyšší soud rozhodovat úplně poprvé, což by soudcům mohlo přinést návod k řešení podobných případů.
Soudy nižší instance už dříve rozhodly o promlčení kauzy, navíc se k tomu podle výnosu vztahuje také 50 let stará prezidentská amnestie Antonína Novotného. S tím ale Vesecká nesouhlasí a verdikt považuje za nesprávný. Podle Pavlíčkova obhájce nicméně na případu už není co řešit. „Je to promlčeno, takže nemá smysl se tím skutkem dále zabývat,“ uvedl Čestmír Kubát.
Ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret:
„Nejvyšší soud se kolektivizací dosud nezabýval. Jeho názor by se pak mohl stát závazným i pro jiné soudy, které tyto případy řeší.“
Násilná kolektivizace, při níž o majetek přišly tisíce selských rodin, patří k největším zločinům komunistického režimu. České soudy doposud nebyly v rozhodování jednotné. Zatímco případem Rudolfa Pavlíčka se soudci v Rakovníku odmítli zabývat, u téměř stejného případu, který se odehrál na Olomoucku, už padl trest. Letos na jaře uložil tamní soud kvůli účasti na vysídlování sedláků podmínku Ladislavu Nakládalovi, který v 50. letech vedl Národní výbor v Brníčku u Uničova.
Jádro sporu tkví v tom, že otázku amnestie i promlčení si mohou soudci vykládat různě. V Rakovníku se přiklonili k názoru, že Pavlíček je souzen podle trestního zákoníku z roku 1950, tudíž se na něj také vztahuje amnestie, kterou vyhlásil Antonín Novotný při 15. výročí konce války. S tím ale nesouhlasil rakovnický státní zástupce Jaroslav Schöller, který vůči rozhodnutí soudců podával stížnost. „Ta amnestie byla přeci účelová záležitost, jež měla zbavit zodpovědnosti lidi, kteří se podíleli na represích,“ tvrdí Schöller.
Také řada vyšetřovatelů se přiklání k názoru, že podle zákona nemohou být zločiny komunismu promlčené nikdy. Už před čtyřmi lety tak rozhodl i Nejvyšší soud. Soudci NS tehdy řešili kauzu bývalých pohraničníků, kteří v květnu 1978 nechali rozstřílet autobus, jenž při snaze o útěk na západ unesli bratranci Barešovi. V přestřelce zahynul rukojmí a jeden z únosců. Nižší soudy věc označily za promlčenou, Nejvyšší soud jim však nařídil případ znovu otevřít.
