Hnutí Řád národa – Vlastenecká unie je pro znovuzavedení vojenské služby, trvat by měla šest měsíců. V pořadu Události, komentáře to řekl volební lídr strany Josef Zickler. „Je velice důležité hovořit o tom, že musíme především vychovat naše občany k tomu, aby měli vůbec chuť bránit svoji vlast,“ uvedl Zickler.
Zickler: Řád národa podporuje znovuzavedení vojenské služby. Na šest měsíců
12 minut
Rozhovory s volebními lídry: Josef Zickler (ŘN-VU)
Je Řád národa – Vlastenecká unie pro přijetí eura?
Ne.
Má Česká republika přijímat uprchlíky z muslimských zemí?
Tady musím být trochu delší. Vzhledem k současnému bezpečnostnímu stavu v Evropě, z té oblasti, ze které (uprchlíci – pozn. red.) přichází, to znamená z Afriky, si myslím, že určitě ne. Ale zase na druhou stranu musíme vzít to, že nemůže být normální situací hledět na náboženství přicházejícího člověka. To znamená, v současné bezpečnostní situaci určitě ne, ale jestliže pomine toto nebezpečí, které v současné době máme, tak nemůžeme při přijímání migrantů a uprchlíků koukat na to, s jakým náboženstvím přichází. Nesmí to být hledisko, to bychom se dostali úplně někam jinam.
Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země pro znovuzavedení vojenské služby?
Ano, jsme pro šestiměsíční dobu. Považujeme za velice důležité hovořit o tom, že musíme především vychovat naše občany k tomu, aby měli vůbec chuť bránit svoji vlast.
Koho podpoříte v prezidentské volbě?
Kdyby zůstal současný stav, který máme, to znamená, že by se neobjevil nikdo jiný, tak si myslíme, že jedině je to pan prezident Zeman. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby přišel někdo se stejnými názory a kdo by na tom byl zdravotně lépe, ale v současné době nemáme jiného kandidáta, který by byl rovnováhou politické scény. Zeman ve své podstatě stojí proti té skupině lidí, která nehájí zájmy občanů a hájí zájmy jiných skupin.
Na profilu vaší strany o sobě píšete, že vaším cílem je, teď cituji, přesvědčit co nejvíc občanů této země, že konzervativní nacionalismus a vůbec nacionalismus není zavrženíhodné a sprosté slovo. Proč to říkáte?
Jsme představitelé konzervativního nacionalismu. Ten jako takový vůbec nemluví o národu, ale mluví o vlasti.
Myslím si, že ta společenská situace, která u nás je, se snaží vychovat spokojený prototyp konzumního euroobčana. Začneme u školství, u výuky dějin, půjdeme přes média, půjdeme přes všechno a zjistíme, že se opomíjí historie našeho národa a vlastenectví.
Uvědomujete si ale, že nacionalismus má na svědomí obrovské tragédie dvacátého století?
Myslím, že nemáte pravdu.
Odmítáte, že by nacionalismus měl na svědomí jakoukoliv tragédii dvacátého století?
Já si myslím, že maximálně může být zneužitý. Zneužít se nechá úplně jakýkoliv společenský systém. Tam jde pouze o to, kdo mu vládne a jakým způsobem ho používá. Tam nejde o to, že nacionalismus, tedy ve své podstatě národ, vlast, že to je něco špatného. To se prostě dostáváme do toho, že jestliže někdo začne tvrdit, že toto jsou špatné atributy ve společnosti, tak to je přesně to, co my říkáme, že není.
Ptám se, jestli si uvědomujete, že na začátku obrovských tragédií dvacátého století byl vyhraněný nacionalismus?
My nejsme představitelé vyhraněného nacionalismu. Jsme představitelé konzervativního nacionalismu. Ten jako takový vůbec nemluví o národu, ale mluví o vlasti. Tam jsou čtyři základní pilíře a ani jeden z nich není národ.
Jak blízko má podle vás nacionalismus ke xenofobii?
Myslím si, že nacionalismus a xenofobie nemají vůbec nic společného.
Vůbec?
Ne, ne. Je to vždycky jenom o podání toho, kdo to chce reprodukovat a kdo to chce zkreslit.
V nedávném rozhovoru pro DVTV jste řekl, že minulost vašeho spolupracovníka Tomáše Ortela vás nezajímá. I přesto, že zpíval antisemitské a xenofobní texty. To vás nezajímá?
Tak vy si myslíte, že celou předvolební kampaň se nebudeme bavit o našem programu, ale budeme se bavit o Tomáši Ortelovi. A o dalších lidech, o panu Síbrovi a o těchto lidech? Já si myslím, že to úplně není předmětem této diskuse.
Já si nemyslím nic, já se vás ptám.
Ještě opravím další věty. Tady jde o to, že vy jste nazval pana Tomáše Ortela, že to je můj spolupracující člověk. On není politik. Já nejsem hudebník, nejsem zpěvák a on není spolupracujícím člověkem. Spojili jsme se s ním v rámci naší předvolební kampaně proto, že nás nezajímá jeho minulost.
Bavme se o tom, jestliže vy budete vrah, někoho jste zabil, oni vás odsoudili, odseděl jste si 20 let a společnost říká – ten člověk si svůj trest odseděl, je to už dvacet let. Myslím, že když Tomáš (Ortel – pozn. red.) fungoval jako Bubeník v Conflictu 88 (plzeňská neonacistická skupina – pozn. red.), takže ani tyto písně nešly. Že ty písně šly, až když on odešel.
Ale i kdyby to tak bylo, mně toto nevadí, mě dneska zajímají jeho současné texty. Myslím si, že v různých společenských a věkových strukturách našel svoje posluchače a v jeho současných textech jsem nenašel nic závadného. My jsme třeba začátek refrénu jeho písně Pochodeň využili pro náš předvolební klip. Protože je to lepší než sto slov.
Dobře, nelíbilo se vám slovo spolupracovník, použil jste výraz, že jste se spojil, takže spojenec. Není vám tedy jaksi minulost tohoto muže, vašeho spojence, spíš výhodou?
Zase jsme v televizi DVTV, já vám říkám znovu, jestli jste na to koukal, takže říkám ne.
Pojďme k vašemu programu, tam mě zaujala jedna věc, budu ji citovat doslova: „S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci uvnitř států způsobenou nežádoucím a za současného stavu nekontrolovatelným pohybem migrantů po schengenském prostoru nebo možnými nájezdy kriminálních živlů z řad migrantů do příhraničních oblastí státu, je třeba pohraniční policii a obnovit střežení státní hranice.“ Z čeho vycházíte, když mluvíte o aktuálně vyhrocené bezpečnostní situaci u nás?
Ze současné situace, která je. Můžeme říct, že tak, jak řešíme zatím tuhletu krizi, která tady je, tak všechna čest veškerým orgánům státní správy, veškerá čest ministerstvu vnitra. Dostali jsme se do stavu, že k migrantům přistupujeme velice zodpovědně, dáváme je tam, kam patří, než si ověříme jejich totožnost.
Ale vezměte si, že se změní situace v Německu jako státu v tom, že jim přestanou dávat výhody. A co oni udělají? Půjdou dál. To znamená, kam půjdou? Mají volný pohyb po Schengenu, takže, kam půjdou? Tam, kde ještě něco budou mít.
Když půjdete na hranici směrem do Německa, tak zjistíte, že hned za hranicemi třeba v Chebu nebo nahoře na severu už tyto tábory jsou a že ti lidi přejíždí. Ta aktuální bezpečnostní situace spočívá v tom, že nemáme střeženou hranici pro případ toho, co se stane. Protože až něco přijde, tak ve své podstatě bude jakýkoliv pohyb těchto lidí nekontrolovatelný.
Který ale v tuto chvíli není?
Není. Ale je třeba přistupovat k veškerých druhům bezpečnosti státu, k prevenci. Vezměte si, že už i čínští bojovníci dávno říkali, že vítězem každé války je ten, kdo ji vyhraje bez války.
Takže co, postavit plot nebo jakým způsobem to řešit?
Ne, technické zabezpečení. Navrhujeme technické střežení hranice s pomocí výjezdových zásahových skupin. Vezměte si třeba systém obrany Izraele, to znamená technické zabezpečení jakékoliv formy.
Říkáte, že konzumní způsob života propagovaný současnou politickou garniturou významně ovlivňuje hodnotový žebříček, proto se vraťme ke klasickým rodinným hodnotám. Je toto v moci politické strany?
Myslím, že ano. Domnívám se, že politická vůle ovlivňuje v tom státě úplně všechno. Média, způsob života, činnost zahraničních firem…
Co to je podle vás politická vůle?
Politická vůle je to, co ve své podstatě politici chtějí.
A to může změnit, že se lidé začnou více zabývat rodinnými hodnotami?
Společnost, kterou ti politici řídí, by se měla vrátit k těm hodnotám a to tím způsobem, že začne upřednostňovat atributy, které tu společnost vychovávají.
