Ve věku 86 let zemřel novinář a publicista Jan Petránek, dlouholetý redaktor Československého rozhlasu. V srpnu 1968 byl jedním z těch, kteří vysílali z budovy rozhlasu ostřelované sovětskými vojáky. Pro odmítavý postoj k invazi vojsk Varšavské smlouvy byl z rozhlasu ale vyhozen, následně podepsal Chartu 77. Před třemi lety obdržel od prezidenta medaili Za zásluhy o stát. O Petránkově úmrtí informoval Český rozhlas (ČRo).
Petránek se narodil 28. prosince 1931 v Praze. Do rozhlasu nastoupil v roce 1951, pracoval jako zahraniční korespondent a odborník na kosmonautiku. V 60. letech působil jako zpravodaj například v Sovětském svazu nebo v Indii.
V roce 1969 ještě komentoval v rozhlasu v přímém přenosu přistání Američanů na Měsíci, v době začínající normalizace ale musel rozhlas opustit a živil se jako topič. Ještě před listopadovou revolucí v roce 1989 začal psát do samizdatových Lidových novin, po legalizaci deníku se stal jeho redaktorem. Později se jako komentátor vrátil do rozhlasu.
Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu, napsal povídkové knihy Andělé a čerti a Pod hvězdným šapitó. Byl také textařem, psal třeba pro skupinu Šanson – věc veřejná, se kterou i vystupoval.
V roce 2013 převzal Petránek novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského v kategorii Opus Vitae za dosavadní novinářskou činnost. Podle organizátorů za ryzí novinařinu, obdivuhodný rozhled a životní nezmarství.
V roce 2015 získal od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy o stát. Čelil tehdy kritice, že ocenění přijal. „Proč je ta společnost tak rozdělená. Vždyť já nebudu sloužit ani Klausovi, ani Zemanovi, jako jsem nesloužil i Havlovi, nechám si svůj názor. Tahle objektivita, tu bych rád viděl i na jiných novinářích, tam mi chybí,“ prohlásil před třemi lety Petránek, který odmítl, že by „sloužil“ Zemanovi.
