Před rokem byly v Česku potvrzeny první případy koronaviru. V zemi stále přetrvává nouzový stav a situace v nemocnicích je kritická. Vědecká redakce ČT24 připravila debatu odborníků o aktuální krizi i dosavadním dění. V pořadu Země v nouzi diskutovali například matematik René Levínský, sociolog Daniel Prokop nebo demografka Klára Hulíková Tesárková. Řešili třeba vývoj epidemie po třech týdnech zpřísněných opatření nebo zvýšená úmrtí kvůli koronaviru.
Země v nouzi: Pokud se v březnu něco nezmění, zemře letos navíc stejně lidí jako loni
Země v nouzi - rok druhý s Danielem Stachem (zdroj: ČT24)
Od 1. března platí nejpřísnější opatření a omezení pohybu na okresy. Podle Kláry Hulíkové Tesárkové se po třech týdnech platnosti 21. března situace příliš nepromění. „Spíš bych očekávala něco, co se nebude výrazně lišit, budeme řešit obdobné otázky a spíše prodloužení opatření,“ říká demografka z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Sociolog PAQ Research Daniel Prokop si myslí, že jako společnost budeme řešit, jak dále vylepšit opatření jako home office nebo testování ve firmách, které se nyní rozjelo, ale nejspíš v příštích 14 dnech narazí na problém.
„Jednadvacátého března se budeme připravovat na nějaký osmidenní lockdown, který bude spojený s Velikonocemi, a budeme se těšit na to, že Velikonoce budou desetidenní a ne třeba jen čtyřdenní,“ míní matematik a ředitel Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů René Levínský.
Nadúmrtí v ČR
Nadúmrtnost ukazuje, o kolik více lidí zemřelo v loňském roce a na začátku roku letošního ve srovnání s průměrem v letech 2015 až 2019. Nejhorší situace byla na přelomu loňského října a listopadu. Tehdy ve dvou týdnech umíralo dvakrát tolik lidí než v průměru předchozích let. Trend ze začátku tohoto roku je přitom velice podobný loňskému listopadu.
„Dá se říct, že pokud se v průběhu března něco zásadně nezmění, což se nedá úplně předpokládat, tak by ten letošní rok dopadl jako ten předchozí, a to nechávám stranou faktory jako úmrtí v důsledku zanedbané péče,“ varuje Hulíková Tesárková.
Sociolog Prokop se pak bojí především dopadu pandemie na vzdělanost. Více se podle něj v důsledku epidemie rozevírají nůžky mezi jednotlivými dětmi a školami. Tento problém pak bude mít pro zemi důsledky v horizontu zhruba deseti let.
Další hosté pořadu – biochemička Jana Jaklová Dytrtová, vakcinolog Libor Grubhoffer a mikrobiolog Peter Šebo – mluvili například o účinnosti PCR a antigenních testů nebo o možnostech použití různých vakcín proti novým variantám viru.