Prezident Miloš Zeman se chystá v projevu, který přednese v červnu v Lidicích, varovat před zneužíváním migrační krize k šíření neonacismu. V pořadu rozhlasové stanice Frekvence 1 Prezidentský Pressklub uvedl, že chce upozornit na konkrétní politickou stranu, která toto téma zneužívá ve svůj prospěch.
„Pro demokratické strany je migrační krize bezesporu důležité téma. A já sám patřím k těm, kdo mají razantní názor nevpouštět sem ilegální migranty, nejsem v tom sám. Ale je jedna neonacistická strana v České republice, a tu pojmenuji při projevu v Lidicích, která zneužívá migrační krizi ve svůj prospěch a současně podporuje neonacistické tendence nejen u nás, ale například na Slovensku,“ uvedl Zeman.
V souvislosti s přístupem k migrační krizi Zeman řekl, že by si přál, aby vládní sociální demokracie byla v tomto tématu stejně razantní jako její vládní partner – hnutí ANO vicepremiéra Andreje Babiše. Jako protipóly uvnitř ČSSD jmenoval ministra vnitra Milana Chovance a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Lidice nacisté zničili 10. června 1942. Během krvavého masakru zastřelili 173 lidických mužů. Ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Část dětí vybrali na poněmčení, děti do jednoho roku byly otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů.
Pietní vzpomínka k 74. výročí lidické tragédie se za účasti prezidenta republiky Miloše Zemana koná 11. června.
Restituční spory? Kraje a církve mají uzavřít dohody
Zeman se během Pressklubu vyjádřil i k restitučním sporům. Podle něj by měly kraje i církve postupovat podobně, jako to učinil on a kardinál Dominik Duka ohledně areálu Pražského hradu, tedy uzavřením dohody.
Dohodu, kterou uzavřel s Dukou počátkem března označil za „dobrý příklad, jak se lze dohodnout, když se dohodnout chce“. Církevní organizace podle ní získají v areálu Hradu tři budovy, církev se naopak vzdá nároků na dalších sedm hradních nemovitostí.
Návrh Jihočeského kraje na zdanění peněžité náhrady, kterou mají dostat církve za majetek nevydaný v restitucích, považuje prezident za protiakci vůči žalobám, v nichž se církev domáhá majetku obcí a krajů. „Tyto žaloby zpochybňují vlastnické právo krajů a obcí,“ konstatoval Zeman. Připomenul, že finanční náhradu stát církvím přiznal právě za majetky, které vydat nelze.
Právě Jihočeský kraj v čele s hejtmanem Jiřím Zimolou (ČSSD) minulý týden předložil návrh zdanění peněžité náhrady, která podle nynějšího zákona o daních z příjmů předmětem daně není. Zimola při předložení návrhu uvedl, že církev v souvislosti s navrácením majetku podala v regionu už 156 žalob. Opozice hejtmana kritizovala, podle ní je návrh na zdanění aktem msty směrem k církvi.
Pro vládní sociální demokracii, která před volbami voličům slibovala úpravu církevních restitucí, je nyní téma citlivé kvůli koaliční spolupráci s KDU-ČSD. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se již dříve při projednávání komunistického návrhu zdanění restitucí odvolal na koaliční smlouvu, která stanoví, že se církevní restituce nebudou bez souhlasu náboženských společností měnit.
O další kandidatuře bude jasno příští rok
V pořadu Frekvence 1 se Zeman vyjádřil mimo jiné také ke spekulacím o jeho druhé kandidatuře na post prezidenta, zopakoval, že své rozhodnutí oznámí příští rok v březnu. Kromě jiných témat v odpovědi na dotaz jednoho z posluchačů také uvedl, že jeho celoživotní úspory činí deset milionů korun.
