Zeman se dočkal, před poslanci podpořil zákon o prokazování majetku

Prezident Miloš Zeman na plénu dolní komory podpořil vládní návrh zákona o prokazování původu majetku. Norma, k jejímuž přijetí se kabinet zavázal v programovém prohlášení, patří mezi hlavní body Zemanovy prezidentské agendy. Podle novely by od roku 2016 měly finanční úřady kontrolovat majetek nad sedm milionů korun.

„Jsem velice rád, že tento zákon mohu při svém dnešním vystoupení podpořit a požádat vás, abyste jej přijali,“ prohlásil ve sněmovně prezident. „Ti, kdo argumentovali tím, že tento zákon obtěžuje své poctivé občany, zřejmě zahrnovali mezi poctivé občany i ty, kteří získávali krabici od vína, kde nebylo víno, a ty, komu připluli kapříci, kteří nebyli kapry,“ dodal.

Projednávaná norma novelizuje zákon o daních z příjmu a drobně také trestní zákoník, změny by měly začít platit od příštího roku. Předloha předpokládá, že finanční správa dostane možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a případně jej zdaní. Po původu majetku budou moct úřady pátrat i zpětně, daň ale mohou podle zákona vyměřit jen tři roky nazpátek.

Ačkoliv hlava státu nedisponuje zákonodárnou iniciativou, Miloš Zeman se k prosazení zákona o prokázání původu majetku opakovaně zavazoval v rámci kampaně před prezidentskými volbami. Projednávaná norma tak představuje jednu z jeho hlavních priorit na Pražském hradě, prezident v ní spatřuje cestu, jak v zemi snížit korupci. Vláda se ke vzniku příslušného zákona zavázala v programovém prohlášení, předkládaná novela se ovšem rozchází s opatřeními, která navrhoval Hrad.

Zemanova představa:

  • Prokazovat majetek nad 20 milionů (prezident argumentoval tím, že lidé běžně vlastní byt, dům, auto nebo chatu a s nižší částkou by je mohly úřady obtěžovat)
  • Neprokázaný majetek zabavit

Vládní záměr:

  • Prokazovat majetek nad 7 milionů
  • Neprokázaný majetek dodatečně zdanit

Za tvrdý postih, včetně zabavení majetku, se Zeman přimlouval i dnes, stejně tak požadoval, aby úřady zpětně sledovaly co nejdelší možné období, během kterého se majetek kumuloval. Ocenil naopak to, že se důkazní břemeno přesouvá na „sprostého podezřelého, vyjádřeno právnickou terminologií na důvodně podezřelého“. Vítá také, že o výši případných pokud nebude rozhodovat soud, ale finanční úřady. Řízení to podle něj zefektivní, některé soudce navíc považuje za zkorumpované.

„V rámci projednávání ve výborech bude možné přihlédnout i k argumentům pana prezidenta,“ reagoval předseda dolní komory Jan Hamáček. „Je reálné, aby druhé čtení proběhlo v září, a to by mělo dát dostatek času pro Senát i podpis pana prezidenta do konce roku.“

TOP 09: Schválíte zákon – a my připravíme ústavní stížnost

Opoziční TOP 09 návrh odmítá; příčí se jí Zemanova slova o zkorumpovaných soudcích i vlastní povaha normy. Stranický místopředseda Miroslav Kalousek považuje za absurdní, že důkazní břemeno neleží na státu, ale na občanovi. Norma podle TOP 09 odporuje ústavě, což prý potvrdila i Legislativní rada vlády. Pokud by měl zákon projít, chce strana připravit ústavní stížnost.

„Nikdo nechce podporovat ty, kteří páchají trestnou činnost a mají z ní majetkový užitek, ale jsme přesvědčeni, že už nyní máme dostatek nástrojů,“ konstatoval šéf poslanců občanské demokracie Zbyněk Stanjura. „Zákon je napsaný špatně, nebude fungovat a přispívá jen ke všeobecné atmosféře hlídání a hlášení. Podporuje udávání, protože podnět na konkrétní finanční úřad můžou dávat občané.“

Vláda výhrady opozice nebere

Zástupci vládní koalice se ovšem normy zastávají a v důkazním břemenu nespatřují problém. „Ten, kdo je podezřelý, by měl doložit důkazy, jak ke svému majetku přišel. Žádný zásadní rozpor tam necítím. Pro hnutí ANO je to jeden z nejdůležitějších zákonů, považujeme ho za zásadní pilíř protikorupčních aktivit,“ prohlásila Jaroslava Jermanová.

„Podvod na státě – na nás všech – je prostě zločin a je potřeba ho potrestat,“ dodal šéf lidovců Pavel Bělobrádek a na adresu důkazního břemene dodal: „Pro člověka, který nemá co skrývat, to zas takový problém není. Nevidím v tom šikanózní rozměr, má to svou logiku a v této úpravě nejsme unikátní.“ S normou souhlasí i opoziční komunisté. „Zákon je velmi důležitý a potřebný, jeho absence vedla k divokým devadesátým letům,“ řekl šéf strany Vojtěch Filip.

Podle Libora Kyncla z Katedry finančního práva a národního hospodářství z Masarykovy univerzity leží hlavní nástraha vládní předlohy v tom, že zákon počítá pouze se situací, kdy finanční správa o poplatníkovi ví (a na základě svých dokumentů tak může deklarovaný a skutečný majetek porovnat). „Zákon neřeší situaci, kdy poplatník není finanční správě vůbec známý, kdy se k finančnímu úřadu vůbec nedostane.“

Prezident ve sněmovně

Zeman navštívil sněmovnu už čtyřikrát. První, pozdravnou návštěvu vykonal krátce po zvolení, v květnu 2013, ještě během působení Nečasovy vlády. O čtvrt roku později zamířil na plénum dolní komory podruhé, aby před poslanci podpořil hradní kabinet premiéra Jiřího Rusnoka při hlasování o důvěře.

Loni v únoru promluvil před poslanci před hlasováním o vyslovení důvěry Sobotkově vládě, ocenil výdajové záměry kabinetu, zároveň nad nimi zapochyboval větou: „Milí moji, kde na to vezmete peníze?“ V září potom vystoupil s hodnocením tehdy projednávaného služebního zákona a odmítl funkci takzvaných politických náměstků.

Vydáno pod