Zproštění viny zdravotní sestry Věry Marešové, kterou obžaloba vinila z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku, je pravomocné. Soud zamítl odvolání žalobce. Nepřipustil ani doplnění dokazování, které státní zástupci požadovali.
Obžaloba tvrdila, že Marešová zabíjela v letech 2010 až 2014 nemocné z jednotky intenzivní péče draslíkem, aby si ulehčila práci. Státní zástupce pro ni v hlavním líčení před ústeckým krajským soudem požadoval doživotní trest vězení, soud však sestru osvobodil. Nyní státní zastupitelství usilovalo o vrácení kauzy k novému projednání a doplnění dokazování.
„Filozofie řízení, jak ho prováděl krajský soud, je nám velice blízká. V podstatě se vším, co uvádí v napadeném rozsudku, se můžeme ztotožnit,“ zdůvodnil dnešní rozhodnutí předseda senátu Michal Hodoušek.
„Ani není vůbec jisté, jestli se takové případy staly. Je to celkem jednoznačné a zprošťující rozsudek byl zcela na místě,“ podotkl k prvním pěti úmrtím. U poslední zemřelé pacientky, po jejíž smrti byla Marešová zadržena, pak experti jednoznačně neurčili příčinu skonu. Marešová strávila ve vazbě čtrnáct měsíců.
Původní posudek byl lajdáctvím, tvrdí znalec
Žalobci se opírali o posudek, který vyhotovili Jiří Závodský a Radek Matlach, podle kterých žena vraždila pacienty draslíkem, aby si usnadnila práci. Jejich závěry však nejprve odmítnul znalec obhajoby Zdeněk Šňupárek z ústavu Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který tvrdil, že úmrtí pacientů byla očekávatelná. Jeho názor posléze potvrdil i revizní posudek znalců z Fakultní nemocnice v Olomouci. Ti navíc kritizovali i závěry Závodského a Matlacha.
Podle olomouckého znalce Martina Dobiáše provedli původní znalci špatně už samotnou pitvu. „I to provedení pitvy vybočuje ze standardů. To, co předvedli (Jiří Závodský a Radek Matlach – pozn. redakce), označuje nezájem nebo lajdáctví. Nevím, jak bych to hodnotil jinak,“ uvedl před soudem Dobiáš.
„Je to problematika znalců, s tím se musejí vypořádat oni, případně některé další orgány,“ poznamenal soudce k rozdílnosti posudků. „Jestliže tam existují takovéto výrazné rozdíly, tak by se to asi nějakým způsobem mělo řešit, a já teď vůbec neurčuji, vůči komu ze znalců,“ uvedl předseda odvolacího soudu Michal Holoušek.
U Matlacha šlo o druhý sporný posudek za krátkou dobu
Krajský soud zahájil s Matlachem a Závodským v dubnu správní řízení. Podnět k němu dala právní zástupkyně Marešové. Lékařům hrozí vysoká pokuta nebo i vyškrtnutí ze seznamu znalců. S konečným rozhodnutím v tomto správní řízení ale krajský soud čekal na výsledek odvolání u vrchního soudu, který nyní Marešovou viny pravomocně zprostil. Matlach je ale přesvědčen, že si své závěry obhájí.
„Počkáme na písemné vyhotovení rozsudku vrchního soudu, abychom věděli, zda se odvolací soud zabýval posudkem znalce Matlacha a do jaké míry,“ řekla mluvčí krajského soudu Marcela Trejbalová. Rozhodnutí ve správním řízení by mohlo padnout nejdříve za měsíc a půl.
- Na základě prvního znaleckého posudku byla Věra Marešová obžalovaná. Soudní znalec tehdy řekl, že ze zdravotních záznamů je jasné, že pacienti zemřeli po podání vysoké dávky draslíku.
- Druhý posudek si nechala udělat obhajoba. Podle jejího soudního znalce byli pacienti ve velmi špatném zdravotním stavu, a proto zemřeli.
- Soud si proto nechal udělat ještě třetí, takzvaný revizní posudek. V něm znalci potvrdili, že smrt pacientů byla očekávatelná, a první posudek obžaloby označili za diletantský.
U Matlacha to byl zároveň v krátké době už druhý sporný posudek. V případě Petra Kramného, kterého ostravský soud poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery, zpracoval Matlach pro obhajobu posudek, ve kterém odmítl, že by oběti zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem. Podle jeho verze šlo o otravu. Jenomže stejně jako v případě Věry Marešové i tehdy jeho závěry zcela odmítl revizní znalecký posudek.
Soudní znalce čekají přísnější kontroly i pokuty
V případu Věry Marešové se obžaloba opírala především o znalecký posudek, který však dva jiné posudky odmítly. Není to přitom poprvé, kdy se znalecké posudky obžaloby a obhajoby zásadně lišily. Ministerstvo spravedlnosti v návaznosti na tyto případy plánuje zpřísnit dohled soudních znalců, který je dnes v podstatě nulový.
Podle návrhu ministra Roberta Pelikána (ANO) by noví znalci skládali povinné vstupní zkoušky, ti stávající by pak byli jednou za pět let pravidelně kontrolováni.
„Pro odbornou veřejnost je dlouho známé tajemství, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé. Ve sporných případech dochází k tomu, že si každá strana přinese vlastní posudek, který tvrdí něco naprosto jiného. Pak se zpracovává třetí a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom v řadě případů vitálně závislé na možnosti spolehnout se na odborné vyjádření z jiného oboru,“ kritizoval současný stav Pelikán.
Na problémy ohledně nynější praxe upozornil také advokát Jaroslav Ortman. „Když si obhajoba zadá znalecký posudek, za který zaplatí, tak je pro ni v řadě případů výhodný. Jestliže si posudek zadá státní zástupce, policie nebo soud, pak je jiný. Skutečně jsem se setkal s tím, že si posudky odporovaly a byly diametrálně odlišné. To je samozřejmě špatně, může dojít ke zmanipulování celého trestního řízení,“ uvedl Ortman.
Podle návrhu zákona by měly být pro znalce jasně definované podmínky ohledně vzdělání či praxe. Vyhláška ministerstva by stanovila nejen jednotlivé znalecké obory a jejich specializace, ale i přesné požadavky na ně kladené.
Zájemci o post znalce by pak museli skládat přísné zkoušky k ověření odborné způsobilosti, které by se skládaly z obecné části a ze zvláštní části pro konkrétní obor.
Jinak by tomu bylo v případě znalců, kteří už jsou na seznamu zapsáni: ti by zkoušky skládat nemuseli, ministerstvo by je ale pravidelně jednou za pět let kontrolovalo podle náhodně vybraného vzorku z jejich posudků.
Válková: Znalci dělají posudků hodně na úkor kvality
Pro zpracování posudků by navíc měly být nově stanoveny jednotné metodologické postupy. Pokud by pak kontrolní komise zjistila závažné nedostatky, se znalcem bude zahájeno přestupkové řízení, které může skončit i jeho vyškrtnutím ze seznamu.
Návrh také definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění obdobně jako advokátům. Zároveň zvyšuje odměny pro znalce ze současných 100 až 350 korun za hodinu práce na 300 až 550 korun.
Právě na nízké honoráře za znalecké posudky upozorňovala v Interview ČT24 exministryně spravedlnosti Helena Válková: „Protože ty příliš honorované nejsou a někteří znalci to kompenzují tím, že jich zpracovávají nepřiměřené množství, ale v nedobré kvalitě.“
