Budova v centru Brna bývala místem věznění a poprav politických vězňů. Nyní chce radnice roky nepoužívaný objekt přestavět na centrum pro umělce. To se ale příliš nelíbí Konfederaci politických vězňů, která se obává, že práce zničí pietní místo. Raději by tu viděla muzeum. Podle radních ale není důvod k obavám, cely smrti nejsou novým využitím budovy ohroženy.
Káznice začala sloužit už v roce 1772, v padesátých letech minulého století v ní komunistický režim oběsil třináct, jemu nepohodlných lidí. Konfederace politických vězňů by z části objektu chtěla udělat muzeum.
Cely vypadají původně, jakoby vězni odešli před chvílí. Příběhy, které se děly za zdmi někdy zůstaly zachyceny i na zdech káznice, na dveřích jsou dodnes vidět vyryté vzkazy.
„Chceme zachovat cely smrti jako připomínku a dovybavit je tak, jak byly vybaveny," řekl zástupce Konfederace politických vězňů Miroslav Kasáček. Brněnská radnice má ale jiné plány. Budovu chce využít pro vytvoření kreativního centra pro začínající umělce a celý areál otevřít veřejnosti. „Nejzajímavější místa, kde probíhala neblahá historie, zůstanou netknutá i pro návštěvníky příštího století," slibuje náměstek primátora města Brna Matěj Hollan (Žít Brno).
O tom, jak skloubit pietu a prostor pro současné umění, se bude dál jednat. 17. listopadu se pak bývalá věznice otevře veřejnosti.
