Praha – Řady poslaneckých lavic bývají někdy velmi prořídlé a absence některých poslanců je až příslovečná. Přitom sněmovna zasedá jen 60 dní v roce. Docházka není povinná, přesto poslanci dostávají plný plat a nechávají si proplácet dopravu, stravu nebo oblečení. V zahraničí přitom problémy s absentujícími zákonodárci často nemají.
Od první schůze sněmovny uplynulo sedm měsíců. Od té doby poslanci hlasovali celkem 1 011 krát. Absence ale byly opět vysoké a účast některých z nich při hlasování dokonce nepřesáhla ani 40 procent. Největší problémy s docházkou mají tradičně ministři, kteří ale tvrdí, že víc funkcí je těžké zvládat. Jako třeba ministr zemědělství Marian Jurečka: „Já jsem se rozhodl, řekněme prvních pět měsíců, věnovat naplno práci v rezortu ministerstva zemědělství,“ konstatoval.
Nejčastěji v Poslanecké sněmovně absentovali Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek, Karel Schwarzenberg, Marian Jurečka a Jiří Pospíšil, kteří v průměru byli pouze u jedné třetiny hlasování. Naopak nejvyšší účast měl Vladimír Koníček z KSČM, který chyběl u šesti hlasování, a Jiří Petrů z ČSSD, který nehlasoval ve čtrnácti případech.
Ministrům by podle Jurečky pomohl klouzavý mandát, kdy by ho po dobu ministrování zastupoval sněmovní náhradník. Vícero funkcí naráz si ovšem všichni zvolili dobrovolně. Když například v roce 2004 získala důvěru Grossova vláda, on i jeho ministři vyklidili poslanecké kanceláře.
Problémy s docházkou měl i Milan Chovanec, který ovšem strávil část funkčního období v nemocnici. Absentovali ale i mimovládní poslanci. Například Karel Schwarzenberg, který jako šéf zahraničního výboru létal do ciziny a jen od nového roku chyběl minimálně dvanáctkrát. Jiří Pospíšil zase léčil nemocnou páteř.
Co se týče samotných stran, nejméně hlasovala ODS, nejčastěji naopak KSČM. „Já si myslím, že je v tom kus disciplíny,“ podotkl Jiří Dolejš, místopředseda KSČM. Docházka ale nebyla silnou stránkou žádné sněmovní sestavy.
Němečtí poslanci nevynechají téměř žádné hlasování
V zahraničí jsou přitom poslanci často disciplinovanější. „V řadě zemí je také běžné, že poslanec, který se stane členem vlády, nesmí zůstávat dál poslancem. To mají třeba v Nizozemí nebo na Slovensku,“ poznamenal analytik Kamil Gregor. Právě němečtí poslanci si na své docházce dávají záležet. Víc než pětina z nich během minulého volebního období nevynechala jediné hlasování. Podobně jsou na tom i američtí zákonodárci, kteří obecně problémy s docházkou nemají. Americký kongres je ale dlouhodobě rozhádaný a důvěřuje mu nejméně lidí v historii – pouze každý desátý Američan.
