Vzrušená debata o diplomatických vztazích mezi Prahou a Pekingem vstoupila do parlamentu, zabývat by se jí mohly obě jeho komory. Klub Starostů a nezávislých totiž usiluje o svolání mimořádné schůze Senátu, tentýž institut v Poslanecké sněmovně hodlá využít ODS a TOP 09. Důvodem je v obou případech nedávné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které se distancovalo od setkání ministra kultury a dalajlamy a znovu potvrdilo, že Česko zastává politiku jedné (nedělitelné) Číny, jejíž součástí je i Tibet.
Zaostřeno na lidovou Čínu. Prohlášení čtyř zaměstnává Senát i sněmovnu
Čínskou bouři nad Malou Stranou rozpoutala nedávná návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlamy, kterého přijal lidovecký ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Komunistická Čína, jež dalajlamův Tibet v padesátých letech anektovala, se proti tomuto setkání ohradila; dalajlamova osobnost se Pekingu protiví nejen kvůli duchovnímu rozměru (komunismus je ateistický), ale také z obav před zpochybňováním čínské vlády v Himálaji.
Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) následně vydali společné prohlášení, ve kterém Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.
Podle některých zdrojů mělo být „prohlášení čtyř“ interním dokumentem, takovým ale nezůstalo. A poté, co ho Hrad zveřejnil na svém webu, se proti diplomaticky silnému provolání těžkých vah české politiky ohradili opoziční a koaliční politici i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Štěch: Forma prohlášení není neobvyklá
Předseda Senátu ho přitom nepovažuje za nic neobvyklého. „Já se k prohlášení samozřejmě hlásím, protože forma není v naší zemi neobvyklá. Máme tři roky formu společných setkání - a také vydávání společných prohlášení – ústavních činitelů,“ prohlásil v Událostech, komentářích.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (jenž dopis Číně inicioval) upozornil, že provolání vzniknout muselo. Herman totiž prý nedodržel vládní dohodu, když se s dalajlamou sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. Takovou úmluvu ale popírá jak Herman („Nic takového jsem neslíbil, protože to je v rozporu s mým svědomím“), tak jeho straničtí kolegové ve vládě i ministři za hnutí ANO.
„Nepamatuju si, že by to byl definitivně závazný slib, kdy by bylo řečeno: 'Ne, v žádném případě',“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí ministr obrany Martin Stropnický – a tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“
Úkol pro sněmovnu i Senát
České licitace kolem politiky vůči Číně se nyní přelévají i do parlamentu. ODS a TOP 09 chtějí svolat na příští týden mimořádnou schůzi, která by se z pohledu opozice nadmíru servilním prohlášením čtyř zabývala.
Starostové a nezávislí pak volají také po mimořádné schůzi Senátu a od předsedy Štěcha chtějí – s odkazem na původně neoficiální charakter dopisu – vysvětlit, kolik podobných neveřejných prohlášení v minulosti do Pekingu putovalo a proč vzniklo; šéf diplomacie Lubomír Zaorálek ho vysvětluje tím, že bylo potřeba zahladit údajný Hermanův diplomatický přešlap.
Podle STAN by ke schůzi mělo dojít co nejdříve po 16. listopadu, kdy složí svůj slib noví zákonodárci vzešlí z říjnových voleb. V úvahu by tak připadal 18. listopad jako nejranější termín, což má podporu dvanácti senátorů (hlavně z klubu STAN), dalších deset se kloní k „co nejrychlejšímu projednání“.
Jak ale zároveň uvedl šéf klubu STAN Jan Horník, jeho hnutí nesbírá mezi kolegy v horní komoře žádné podpisy. „Je to rozhodnutí jednotlivých senátorů i předsedů klubů,“ říká. Pro svolání mimořádného zasedání je přitom potřeba minimálně sedmadvacet signatur, a předseda komory i jeden ze signatářů čínského dopisu Milan Štěch je proto ke speciálnímu zasedání skeptický. „Jsou to jen návrhy, které mají upoutat pozornost. Třetina podpisů nebyla doručena, takže se zatím nemáme o čem bavit.“
Větší podporu než mimořádná schůze má projednání společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů na první řádné schůzi (30. listopadu). Podle Starostů a nezávislých je to sice pozdě, takovéto řešení ale nevadí čtyřicítce zákonodárců.
„V době, kdy je prohlášení venku, už není nebezpečí z prodlení,“ vysvětluje senátor za ODS Jaroslav Kubera – a obdobné stanovisko drží Zdeněk Brož (za KDU-ČSL): „Stačilo by vysvětlení na řádné schůzi, nejsem příznivcem toho, abychom svolávali mimořádnou schůzi k jedinému bodu.“
Téma pro Hrad?
Česko-čínskými vztahy by se pak podle všeho měla zabývat i úterní schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Na ní se politici pokouší sjednocovat zahraničněpolitické postoje představitelů státu. Vedle Sobotky a Zemana jsou na schůzky, které svolává hlava státu, zváni také Hamáček, Štěch, Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický.
Podle Černínského paláce sice mají být hlavními tématy migrační krize, protiruské sankce a evropská obrana (ministerská mluvčí Michaela Lagronová přímo uvedla, že v navržených tématech vztah s Čínou není), hradní mluvčí Jiří Ovčáček ovšem informoval, že se politici zaměří na „události posledních týdnů“ – a těmi na české scéně hýbaly právě vztahy mezi Prahou a Pekingem.
Vlastní diskuse o česko-čínských vztazích je navíc stále aktuální, protože premiér míří v listopadu do lotyšské Rigy na jednání představitelů šestnácti evropských zemí s čínským premiérem Li Kche-čchiangem.