Zaostřeno na lidovou Čínu. Prohlášení čtyř zaměstnává Senát i sněmovnu

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Čínské „prohlášení čtyř“ má řešit Senát i sněmovna
Zdroj: ČT24

Vzrušená debata o diplomatických vztazích mezi Prahou a Pekingem vstoupila do parlamentu, zabývat by se jí mohly obě jeho komory. Klub Starostů a nezávislých totiž usiluje o svolání mimořádné schůze Senátu, tentýž institut v Poslanecké sněmovně hodlá využít ODS a TOP 09. Důvodem je v obou případech nedávné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které se distancovalo od setkání ministra kultury a dalajlamy a znovu potvrdilo, že Česko zastává politiku jedné (nedělitelné) Číny, jejíž součástí je i Tibet.

Čínskou bouři nad Malou Stranou rozpoutala nedávná návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlamy, kterého přijal lidovecký ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Komunistická Čína, jež dalajlamův Tibet v padesátých letech anektovala, se proti tomuto setkání ohradila; dalajlamova osobnost se Pekingu protiví nejen kvůli duchovnímu rozměru (komunismus je ateistický), ale také z obav před zpochybňováním čínské vlády v Himálaji.

Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) následně vydali společné prohlášení, ve kterém Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.

Podle některých zdrojů mělo být „prohlášení čtyř“ interním dokumentem, takovým ale nezůstalo. A poté, co ho Hrad zveřejnil na svém webu, se proti diplomaticky silnému provolání těžkých vah české politiky ohradili opoziční a koaliční politici i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. 

Štěch: Forma prohlášení není neobvyklá

Předseda Senátu ho přitom nepovažuje za nic neobvyklého. „Já se k prohlášení samozřejmě hlásím, protože forma není v naší zemi neobvyklá. Máme tři roky formu společných setkání - a také vydávání společných prohlášení – ústavních činitelů,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (jenž dopis Číně inicioval) upozornil, že provolání vzniknout muselo. Herman totiž prý nedodržel vládní dohodu, když se s dalajlamou sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. Takovou úmluvu ale popírá jak Herman („Nic takového jsem neslíbil, protože to je v rozporu s mým svědomím“), tak jeho straničtí kolegové ve vládě i ministři za hnutí ANO.

„Nepamatuju si, že by to byl definitivně závazný slib, kdy by bylo řečeno: 'Ne, v žádném případě',“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí ministr obrany Martin Stropnický – a tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“

Nahrávám video
Štěch: Podpis je něco jiného než podpora prohlášení. Ale souhlasím s ním
Zdroj: ČT24

Úkol pro sněmovnu i Senát

České licitace kolem politiky vůči Číně se nyní přelévají i do parlamentu. ODS a TOP 09 chtějí svolat na příští týden mimořádnou schůzi, která by se z pohledu opozice nadmíru servilním prohlášením čtyř zabývala.

Starostové a nezávislí pak volají také po mimořádné schůzi Senátu a od předsedy Štěcha chtějí – s odkazem na původně neoficiální charakter dopisu – vysvětlit, kolik podobných neveřejných prohlášení v minulosti do Pekingu putovalo a proč vzniklo; šéf diplomacie Lubomír Zaorálek ho vysvětluje tím, že bylo potřeba zahladit údajný Hermanův diplomatický přešlap

Podle STAN by ke schůzi mělo dojít co nejdříve po 16. listopadu, kdy složí svůj slib noví zákonodárci vzešlí z říjnových voleb. V úvahu by tak připadal 18. listopad jako nejranější termín, což má podporu dvanácti senátorů (hlavně z klubu STAN), dalších deset se kloní k „co nejrychlejšímu projednání“.

Jak ale zároveň uvedl šéf klubu STAN Jan Horník, jeho hnutí nesbírá mezi kolegy v horní komoře žádné podpisy. „Je to rozhodnutí jednotlivých senátorů i předsedů klubů,“ říká. Pro svolání mimořádného zasedání je přitom potřeba minimálně sedmadvacet signatur, a předseda komory i jeden ze signatářů čínského dopisu Milan Štěch je proto ke speciálnímu zasedání skeptický. „Jsou to jen návrhy, které mají upoutat pozornost. Třetina podpisů nebyla doručena, takže se zatím nemáme o čem bavit.“

Žádné prohlášení nebylo podepsáno. Nic jsem nepodepsal. Podpis je něco jiného než podpora prohlášení – ale já se k prohlášení samozřejmě hlásím. Obsah je naprosto v souladu s naší zahraniční politikou.
Milan Štěch
předseda Senátu (ČSSD)

Větší podporu než mimořádná schůze má projednání společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů na první řádné schůzi (30. listopadu). Podle Starostů a nezávislých je to sice pozdě, takovéto řešení ale nevadí čtyřicítce zákonodárců.

„V době, kdy je prohlášení venku, už není nebezpečí z prodlení,“ vysvětluje senátor za ODS Jaroslav Kubera – a obdobné stanovisko drží Zdeněk Brož (za KDU-ČSL): „Stačilo by vysvětlení na řádné schůzi, nejsem příznivcem toho, abychom svolávali mimořádnou schůzi k jedinému bodu.“

Téma pro Hrad?

Česko-čínskými vztahy by se pak podle všeho měla zabývat i úterní schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Na ní se politici pokouší sjednocovat zahraničněpolitické postoje představitelů státu. Vedle Sobotky a Zemana jsou na schůzky, které svolává hlava státu, zváni také Hamáček, Štěch, Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický.

Podle Černínského paláce sice mají být hlavními tématy migrační krize, protiruské sankce a evropská obrana (ministerská mluvčí Michaela Lagronová přímo uvedla, že v navržených tématech vztah s Čínou není), hradní mluvčí Jiří Ovčáček ovšem informoval, že se politici zaměří na „události posledních týdnů“ – a těmi na české scéně hýbaly právě vztahy mezi Prahou a Pekingem.

Vlastní diskuse o česko-čínských vztazích je navíc stále aktuální, protože premiér míří v listopadu do lotyšské Rigy na jednání představitelů šestnácti evropských zemí s čínským premiérem Li Kche-čchiangem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 18 mminutami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 2 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 2 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 3 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...