Praha – Nevídaný obstrukční maraton, kterým sněmovní opozice už několik dní prodlužuje schvalovací proces vládních reforem penzí či zdravotního systému, přirovnal místopředseda dolní sněmovny a člen vedení ČSSD Lubomír Zaorálek k několik let staré situaci v tradičním demokratickém vzoru - britském parlamentu. V diskuzi s diváky pořadu Hyde Park ČT24 reagoval na základě své osobní zkušeností na otázky, zda nynější mnohahodinovou řečnickou štafetu považuje za důstojnou. I při návštěvě druhého nejstaršího parlamentu světa se stínový ministr zahraničí podle svých slov setkal s nepřetržitým nočním jednáním a „až překvapivou neústupností“.
Zaorálek: Nedůstojné obstrukce? V Británii jde o ctnost
Nejdelší obstrukční akci v historii České republiky Zaorálek už dříve označil za legitimní způsob, který umožňuje ústava a jednací řád. Ve srovnání s obdobnou situací na Britských ostrovech navíc tamní reakce nevzbuzovala takový ohlas jako v Česku: „Zažil jsem tam příznačné hodiny, kdy se tam i přes noc nepřestalo jednat. Byly to neuvěřitelné scény, kdy ctihodní lordové spali na těch pryčnách mezi horní a dolní sněmovnou a jeden poměrně známý lord mi vehementně vysvětloval, proč nemůže uhnout, neboť se zrovna jednalo o v Británii tradiční práva,“ vzpomínal Zaorálek na dobu, kdy před několika lety zavítal do britského parlamentu.
„Bylo až neuvěřitelné, s jakou vážností a nasazením mi ten lord říkal, že oni nemohou ustoupit a musí na té obstrukci trvat. Chci tím říct, že v takové zemi, jako je Británie, jsem byl svědkem podobného chování, které tam nikomu nepřišlo nedůstojné, protože, když jsou politici schopni prokázat, že to, oč jim jde, jim leží na srdci, tak to je jejich role. Oni musí hájit zájmy lidí, za které byli zvoleni.“
Nezvykle pracovní noci v poslaneckých lavicích však podle Zaorálka nepřinášejí pouze rozmrzelé pohledy a vyhrocenou náladu, ale i odlišný typ vzájemných diskuzí na rozdíl od běžné denní schůze. „Ty noční hodiny v Anglii přispěly k tomu, že se spolu bavili ministři či poslanci způsobem, který prostě nebyl běžný při klasickém jednání. I tady v českém parlamentu, vám řeknu, že díky tomu, že tam jsme v noci, tak kromě toho, co je vidět na obrazovce, se vedou debaty, které vůbec nejsou konfrontační, a je to dokonce někdy přinucení, aby poslanci nebo ministři najednou mluvili úplně jiným způsobem a hledali kompromis,“ popsal Zaorálek.
V pohledu na opoziční taktiku obstrukcí se však ČSSD s koalicí rozcházejí. Zatímco sociální demokraté považují klíčové návrhy zákonů za asociální a snaží se jejich schvalování pozdržet, vláda nechce ustoupit ze svého programového prohlášení, ve kterém slíbila výrazné reformy. Na čtvrtečním brífinku se do sociálních demokratů pustil premiér Petr Nečas (ODS), podle něhož ČSSD svými obstrukcemi paralyzuje sněmovnu a blokuje celou vládní agendu.
Koalice se proto rozhodla sloučit projednávání 15 zákonů do jedné rozpravy a omezit vystoupení jednotlivých řečníků na dvakrát 10 minut. Zaorálek tento krok považuje za porušení ústavnosti a v případě schválení příslušných novel spolu s ČSSD hodlá podat stížnost k soudu. Sám má jako člen vedení sněmovny možnost na jednání poslanců vystupovat s přednostním právem, s čímž by opozice mohla kalkulovat při další snaze zpomalit schvalování. „My to možná vezmeme po určitou dobu za všechny, ale uvidíme… Bude to samozřejmě omezené našimi lidskými schopnostmi,“ pousmál se Zaorálek.
Lubomír Zaorálek: „Jsou tady v celé řadě základních oblastí věci, které ovlivní životy lidí na 15 nebo 20 let. V sociální oblasti to vystaví desetitisíce lidí do situace, kdy si nebudou vědět rady… Jestli tady není obstrukce státotvornou věcí, tak nikdy.“
Petr Nečas: „Tady se již nejedná o pouhou obstrukci, tady to je zcela evidentně pokus paralyzovat jednu z klíčových českých ústavních institucí, tedy Poslaneckou sněmovnu. Obstrukci je třeba hodnotit z hlediska legitimity i přiměřenosti“
Zaorálek se také vyjádřil k často zmiňovanému srovnání nynější taktiky opozičních poslanců s obstrukcemi, které v době vlády úřednického kabinetu premiéra Jana Fischera v roce 2010 používala jeho ODS proti návrhům sociální demokracie. Podle Nečase tehdy občanští demokraté reagovali na snahu ČSSD prosadit některé zákony navzdory názorům mínění úřednické vlády.
I tehdejší představitelé sociální demokracie včetně Zaorálka obstrukce ODS odsoudili a označili za hazard ohrožující práci sněmovny. „Tehdy to byla úplně jiná situace. ODS totiž nebyla opozicí, která by ve sněmovně nemohla využívat své možnosti mluvit. Začala se chovat jako strana zahnaná do kouta, přičemž šlo o stranu s velkým vlivem na tehdejší vládu. Její metody naprosto neodpovídaly té situaci,“ komentoval Zaorálek.