Praha – Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek podpořil šéfa Karla Schwarzenberga v konfliktu o velvyslanecké posty, který šéf české diplomacie vede s prezidentem Milošem Zemanem. Podle Zaorálka má klíčovou úlohu při jmenování diplomatů zastávat Černínský palác, a nikoli Pražský hrad. Spor o české diplomaty se rozhořel v minulých týdnech a jablkem sváru se stala především Livia Klausová, kterou Zeman navrhl coby velvyslankyni na Slovensku. Uklidnit by ho mohla schůzka, kterou Hrad plánuje na příští týden.
Zaorálek na Schwarzenbergově straně: O velvyslancích rozhoduje ministr
„Jsem přesvědčen, že ministr zahraničí musí být klíčovou postavou při jmenování velvyslanců. Tak to funguje v parlamentní demokracii, kdy hlavní výkonnou moc má vláda a premiér,“ řekl Lubomír Zaorálek v Interview ČT24. „Nepopírám, že má prezident v oblasti zahraniční politiky určitý prostor, ale mělo by to být po určité dohodě. Nejsme prezidentský systém.“
Stínový šéf české diplomacie zároveň jednoznačně odmítl veřejnou diskusi o českých velvyslancích, která se v posledních týdnech vede. „Vůči zahraničí je to velice neomalené a nesolidní. Představte si, že dotyčná země má v určitém okamžiku vyslovit souhlas (s navrženým velvyslancem) a my se na to ani neptáme a jméno zveřejníme. Vypadáme jako břídilové, amatéři, jako někdo, kdo nerespektuje základní pravidla hry,“ konstatoval Zaorálek.
Horké hlavy může zklidnit „pokavkazská“ schůzka
Spor o zahraniční mise českých diplomatů by mohla urovnat schůzka, kterou Pražský hrad s Karlem Schwarzenbergem domlouvá na příští týden; až do pátku je totiž ministr zahraničí na návštěvě Kavkazu. „Proběhnou jednání a výsledek jednání ukončí celý spor,“ řekla k chystanému setkání Zemanova mluvčí Hana Burianová.
Obě strany tvrdí, že chtějí střet ukončit co nejdřív. Zároveň ale připouštějí, že vyjednávání o jménech budoucích velvyslanců mohou být dlouhá a trvat týdny nebo i měsíce. Schwarzenberg se totiž s kompromisním návrhem za prezidentem nechystá. „Já jsem s tím nezačal, tak to nemůžu ukončit. To není můj problém - začalo to z druhé strany, tak já čekám, co je napadne,“ vzkázal ze zahraniční cesty Schwarzenberg.
O koho se hraje?
Spor o české diplomatické posty naznačil už Zemanův záměr vyslat do Moskvy jako velvyslance Vladimíra Remka (KSČM), který Černínský palác nepřivítal s nadšením; Schwarzenberg odmítl i záměr angažovat někdejší první dámu Livii Klausovou coby velvyslankyni v Bratislavě. Právě toto možné angažmá odhalilo tření mezi Schwarzenbergem a Zemanem nejvýrazněji. Sama Klausová je podle Lidových novin připravená počkat se jmenováním až na další vládu, pokud by byla levicová a měla k Hradu blíž. Ministerstvo chtělo do Bratislavy vyslat svého generálního sekretáře Jaromíra Plíška.
Jak se obsazuje ambasáda?
Standardní procedura je taková, že prezident jmenuje velvyslance do funkcí na návrh ministerstva zahraničí, který předtím odsouhlasil kabinet. Protože má ale právě hlava státu poslední slovo, může ustanovení velvyslanců úspěšně blokovat. Podle někdejšího šéfa české diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) tak jmenování předcházejí vyjednávání mezi Pražským hradem a Černínským palácem. V jejich průběhu se také návrh pošle přijímající zemi a čeká se na tzv. agrément (souhlas) druhého státu. Posledním krokem je podpis prezidenta pod pověřovací listiny a odvolání dosavadního velvyslance.
Ve hře jsou ale jména dalších diplomatů, jejichž vycestování už odsouhlasil prezident Václav Klaus a o nichž nyní ministerstvo zahraničních věcí musí vyjednávat znovu:
- Kandidátkou právě na post v britské metropoli by se podle informací ČT mohla stát současná ředitelka kabinetu ministra zahraničí Kateřina Weissová.
- Do kanadské Ottawy by měl zamířit bývalý šéf Unie svobody Petr Mareš.
- Post v Srbsku obsadí zřejmě Jan Sechtr, současný velvyslanec ve Varšavě.
- Exministr obrany Alexandr Vondra by se pak podle ministra Schwarzenberga stal dobrým zástupcem v Izraeli.
Zaorálek: Jako Naši furianti
Pražský hrad celý konflikt bagatelizuje. „Co se týče nás, nemyslíme si, že se jedná o spor. Jedná se o rozdílné názory na post velvyslankyně na Slovensku,“ konstatuje mluvčí Burianová.
Lubomír Zaorálek podotkl, že po konci euroskeptického prezidenta Václava Klause očekával zlepšení vztahů mezi Hradem a ministerstvem zahraničí. „Nejlépe to vyjadřuje hra Naši furianti, bojuje se o sféru vlivu, ale děje se to způsobem, který nás evidentně poškozuje, a jen bych prosil, ať si dotyčné zodpovědné osoby sednou a hledají způsob, jak z toho ven, a to nejen v tomto případě,“ uvedl Zaorálek.