Praha – Česko nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu, a to už kvůli historickým zkušenostem s rozbitím Československa ve 30. letech minulého století, zní oficiální stanovisko českého ministerstva zahraničí. Postup Ruska označilo za bezprecedentní porušení mezinárodních norem a závazků Ruska a ohrožení pokojného soužití národů v Evropě. Zhruba dvě hodiny řešili situaci na Ukrajině i čeští poslanci. Během debaty navrhli hned několik usnesení, nakonec ale ani o jednom nehlasovali. Ve sněmovně se různí hlavně názory na sankce vůči Rusku. Pravice prosazuje plošná ekonomická opatření, komunisti se naopak obávají jejich vlivu na českou ekonomiku.
„Za zcela neakceptovatelné považujeme jak uznání nezávislosti Krymu Ruskou federací ze dne 17. března, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace ze dne 18. března,“ prohlašuje ministerstvo zahraničí. „Referendum, které proběhlo na Krymu, bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou. V její ústavě se konstatuje, že Krym je integrální součást Ukrajiny a neměl možnost vyhlásit referendum bez toho, aby se hlasovalo na celém území Ukrajiny,“ uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Rusko pokračuje v připojování Krymu, dosud ukrajinského území, když většina obyvatel Krymu v neděli v Západem neuznávaném referendu připojení k Rusku podpořila. Zaorálek ruský postup tvrdě kritizoval. „Pokud začneme používat referenda na hlasování o hranicích států a zapojovat do toho národnostní menšiny, tak to je způsob, jak spolehlivě rozmetat Rusko, Evropu a celou řadu jiných států světa,“ uvedl.
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí:
„Jsem znepokojen, když představitelé dalších států vítají Putinovy výroky o právu na sebeurčení. Jestli se přestanou respektovat hranice, je konec. Jak budeme počítat, komu území patří? Tomu, kdo tam žil posledních 100 let? Nebo 400 let? Vede to k nenávisti a občanským válkám. Ve chvíli, kdy začneme pořádat referenda o hranicích, jsme v pekle. I my žijeme z toho, že naši sousedé respektují naše hranice. Kdy bude referendum na Těšínsku, jižním Slovensku nebo v Lotrinsku?“
S postojem sociálnědemokratického ministra souhlasí i opozice. „Jsem rád, že mohu konstatovat, že jako představitel opozice podporuji kroky vlády,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. „Poslanecká sněmovna by měla přijmout usnesení, že ruskou anexi odmítá,“ dodala Miroslava Němcová (ODS).
Zaorálek sněmovnu informoval o jednání na mezinárodní scéně. Evropská unie podle něj zřejmě rozšíří seznam lidí, na které se vztahují sankce, a jedná i o postizích vůči Rusku. „Pracovní skupina už v této chvíli řeší dopady sankcí… Zkoumají se v této chvíli dopady třeba i na oblast energetiky, kde prověřují možnosti snižování energetické závislosti na Rusku,“ uvedl.
Schwarzenberg: Když budeme ustupovat, dojde i na nás
Tvrdší postoj vůči Moskvě prosazuje pravicová opozice. Podle ní kroky Ruska znamenají ohrožení i pro Českou republiku. TOP 09 proto chce, aby sněmovna pověřila premiéra Bohuslava Sobotku prosazováním plošných sankcí. Návrh usnesení předložil poslanec Marek Ženíšek.
Marek Ženíšek, poslanec (TOP 09):
„Kdo jiný by měl zastávat razantní postoj, než Česká republika s ohledem na svoji historickou zkušenost? Putinovy výroky, že nikdy nechápal nezávislost postsovětských zemí jako dlouhodobou záležitost a že země byly Rusku ukradeny, jsou zřetelnými náznaky toho, že může nastat něco horšího.“
Karel Schwarzenberg, TOP 09:
„Mám dojem, že v Evropě skončilo výjimečné období míru. Skončilo období, kdy se respektovalo mezinárodní právo a mír. Pokud to přijmeme, bude 21. století ještě horší než století 20. Tam se taky couvalo před násilnými mocnostmi a výsledky byly strašné. Pouze násilný hospodářský tlak Rusko donutí, aby ustoupilo. Buďme rádi, když nás to bude stát jen peníze, a ne krev. Pokud budeme Rusku ustupovat, jednou dojde i na nás.“
Názor ve sněmovně však není jednotný. Proti se staví komunisté i část ČSSD
Komunisti se naopak k ekonomickým sankcím staví rezervovaně. Mohly by podle nich mít negativní vliv na české firmy a tuzemskou zaměstnanost. KSČM navíc zpochybňuje legitimitu současné ukrajinské vlády.
Vojtěch Filip (KSČM):
„Už na základce jsme se učili o tom, co to je územní plebiscit. Pokusme se respektovat, že každý národ má nárok na své sebeurčení. Nezapomínejme na toto základní právo, které máme.“
„Není možné jednostranně podporovat moc, která se ujala svých funkcí způsobem, který odporuje zásadním evropským hodnotám.“
Jaroslav Foldyna (ČSSD):
„Proč platí právo pro kosovské Albánce vydobýt si samostatnost pro své lidi a na Krymu neplatí? Není to to samé právo? Nelžeme si do kapsy, nebuďme pokrytci.“
Ministr zahraničí nemá ani podporu všech svých spolustraníků. „Debata sklouzává do srovnání se situací na Balkáně a úplně vynechává to, že se jeden stát obohatil o území na úkor jiného státu. Byť opoziční poslanec, velmi vítám ministrův postoj, ale nejsem si jist, zda postoj sdílí většina členů vlády,“ uvedl Ženíšek.
Zaorálek: Putin se anexí snaží utlumit situaci na Majdanu
České ministerstvo zahraničí dnes také vyjádřilo soustrast vládě Ukrajiny a rodině zemřelého vojáka, který byl zabit během útoku na ukrajinské vojáky v Simferopolu. V této souvislosti důrazně vyzvalo krymské úřady, aby všemi prostředky zabránily další eskalaci situace. Při úterním ozbrojeném incidentu v krymském Simferopolu zahynuli podle krymského ministerstva vnitra dva lidé – praporčík ukrajinské armády a příslušník krymských „sil sebeobrany“.
Podle Zaorálka se Putin snaží jednu revoluci utlumit tím, že vyvolá druhou. Revoluce na Majdanu byla pro Putina nebezpečná, proto se rozhodl vyvolat jinou krizi.
Poslanci napříč politickým spektrem se shodli v podpoře dosavadních kroků Sobotkovy vlády. Třetí kolo diskuze o Ukrajině otevřou v pondělí dopoledne.
